Mantra 5

Zde je popis některých transcendentálních činností Nejvyššího Pána, které konají Jeho nepochopitelné energie. Protichůdné výroky jsou zde použity jako důkaz Jeho nepochopitelných energií. „Chodí a nechodí.“ Obvykle pokud někdo dokáže chodit, je nelogické říci, že chodit nedokáže. Ve vztahu k Bohu ale tento rozpor pouze slouží k poukázání na Jeho nepochopitelnou moc. Naše omezené poznání nestačí k tomu, abychom se s těmito rozpory vyrovnali, a proto o Pánu uvažujeme v rámci našich omezených rozumových schopností. Přívrženci neosobní filozofie māyāvādské školy uznávají pouze neosobní činnosti Pána a zavrhují Jeho osobní rys. Stoupenci bhāgavatské školy, která přijímá dokonalé pojetí Pána, uznávají Jeho nepochopitelné energie a tak chápou, že má osobní i neosobní povahu. Bhāgavatové vědí, že bez nepochopitelných energií by slova „Nejvyšší Pán“ pozbyla jakéhokoliv smyslu.

Jen proto, že Pána nemůžeme spatřit na vlastní oči, si nesmíme myslet, že neexistuje jako osoba. Śrī Īśopaniṣad vyvrací tento argument upozorněním, že Pán je daleko i velmi blízko zároveň. Sídlo Pána je mimo hmotný svět a naše možnosti nestačí ani ke změření tohoto hmotného světa. Jestliže hmotný svět je tak rozsáhlý, jaký musí být svět duchovní, který se rozprostírá nad ním? Také v Bhagavad-gītě (15.6) se potvrzuje, že duchovní nebe se rozprostírá daleko, daleko od hmotného světa. Třebaže Pán je tak daleko, může se za chvíli kratší než vteřina, rychleji než myšlenka nebo vítr, objevit před námi. Může také běžet tak rychle, že Ho nikdo nepředhoní. To již bylo popsáno v předchozím verši.

A přesto si Pána nevšímáme, když se před námi zjeví. Tuto nevšímavost odsuzuje v Bhagavad-gītě (9.11), kde praví, že Ho pošetilci zesměšňují, neboť Ho považují za obyčejného smrtelníka. Není smrtelný a nezjevuje se nám v těle vytvořeném hmotnou přírodou. Existuje mnoho tzv. učenců, kteří tvrdí, že se Pán zjevuje v hmotném těle jako obyčejná živá bytost. Tito pošetilí lidé neznají Pánovu nepochopitelnou moc, a tak Ho stavějí na úroveň obyčejných lidí.

Protože Bůh oplývá nepochopitelnými energiemi, může přijmout naši službu prostřednictvím jakéhokoliv média a své různé energie může přetvářet podle své vlastní vůle. Nevěřící tvrdí, že se Pán buď vůbec nemůže zjevit, anebo že se zjevuje jen v podobě vytvořené hmotnou energií. Tyto argumenty jsou vyvráceny, uznáme-li existenci Jeho nepochopitelných energií. Potom pochopíme, že i když se Pán před námi zjeví v podobě hmotné energie, může proměnit tuto energii v energii duchovní. Poněvadž energie pocházejí ze stejného zdroje, mohou být použity podle vůle svého zdroje. Pán se může například zjevit ve své podobě zvané arcā-vigraha, což je Božstvo zhotovené z hlíny, kamene nebo dřeva. Nejsou to modly, jak tvrdí obrazoborci, třebaže jsou vyřezána ze dřeva, vytesána z kamene nebo zhotovena z jiné hmoty.

Z úrovně naší nynější hmotné, nedokonalé existence nemůžeme uzřít Nejvyššího Pána, neboť náš zrak je nedokonalý. Ale i oddaným, kteří Ho chtějí spatřit svým hmotným zrakem, je Pán příznivě nakloněn a zjevuje se v takzvané hmotné podobě, aby přijal jejich službu. Není správné domnívat se, že tito oddaní, nacházející se na nejnižším stupni služby Pánu, uctívají modlu. Ve skutečnosti uctívají Pána, jenž přistoupil na to, že se před nimi zjeví v podobě, která je jim přístupná. Podoba arcā nebyla vytvořena podle rozmaru uctívatele. Existuje věčně i se vším, co se k ní pojí. Upřímný oddaný to cítí, avšak ateista nikoliv.

V Bhagavad-gītě (4.11) Pán říká, že se k oddanému chová podle toho, do jaké míry se Mu oddaný odevzdal. Vyhrazuje si právo nezjevovat se komukoliv, nýbrž pouze těm, kteří se Mu odevzdali. Duši, jež se Mu odevzdala, je vždy dostupný, ale pro neodevzdanou duši je nesmírně vzdálený a nedostupný.

V této souvislosti mají velkou důležitost slova saguṇa („s vlastnostmi“) a nirguṇa („bez vlastností“), jež se často vyskytují ve zjevených písmech v souvislosti s Pánem. Slovo saguṇa neznamená, že když se Pán zjevuje s vlastnostmi, které lze vnímat, musí přijmout hmotnou podobu a podřizovat se zákonům hmotné přírody. Pro Pána neexistuje žádný rozdíl mezi hmotnou a duchovní energií, neboť je zdrojem všech energií. Jelikož je vládcem všech energií, nemůže se nikdy octnout pod jejich vlivem, jako je tomu s námi. Hmotná energie pracuje pod Jeho vedením, a proto ji může používat k vlastním záměrům, aniž by byl ovlivněn jejími vlastnostmi. (V tomto smyslu je nirguṇa, „bez vlastností“.) Pán se také nikdy nestane beztvarou entitou, protože z konečného hlediska je věčnou podobou, prvotním Pánem. Jeho neosobní aspekt, záře Brahmanu, není ničím jiným než září paprsků Jeho těla, tak jako sluneční paprsky jsou září boha Slunce.

Když svatý chlapec Prahlāda Mahārāja stál před svým ateistickým otcem, dostal od něho otázku: „Kde je tvůj Bůh?“ Když Prahlāda odpověděl, že Bůh je všudypřítomný, zeptal se ho otec rozzlobeně, zda je jeho Bůh v jednom ze sloupů paláce, a dítě přitakalo. Ateistický král před ním sloup ihned roztříštil na kousky a Pán se okamžitě zjevil jako Nṛsiṁha, inkarnace ve zpola lidské a zpola lví podobě, a ateistického krále zabil. Pán je přítomný ve všem a všechno tvoří svými rozličnými energiemi. Prostřednictvím svých nepochopitelných energií se může zjevit na jakémkoliv místě, aby projevil přízeň svému upřímnému oddanému. Pán Nṛsiṁha nevystoupil ze sloupu na rozkaz ateistického krále, nýbrž na přání Prahlāda, svého oddaného. Ateista nemůže Pánu poručit, aby se zjevil, ale Pán se zjeví kdekoliv, jen aby prokázal milost oddanému. I v Bhagavad-gītě (4.8) se uvádí, že Pán se zjevuje, aby hubil nevěřící a ochraňoval věřící. Pán má dostatek energií a představitelů, kteří mohou zahubit ateisty, avšak působí Mu potěšení prokazovat osobně přízeň oddanému. Proto sestupuje jako inkarnace. Dělá to pouze proto, aby projevoval přízeň svým oddaným, pro nic jiného.

V Brahma-saṁhitě (5.35) se praví, že Govinda, prvotní Pán, proniká do všeho svou úplnou částí. Vstupuje do vesmíru i do všech atomů tohoto vesmíru. V podobě virāṭ je vně všeho a jako antaryāmī je uvnitř všeho. Jako antaryāmī je svědkem všeho, co se děje, a uděluje nám výsledky našich činů, karma-phala. My sami můžeme zapomenout, co jsme činili v našich dřívějších životech, ale poněvadž je Pán svědkem našich činů, jsou výsledky těchto činů stále zde a my se musíme podrobovat jejich reakcím.

Faktem je, že kromě Boha nic neexistuje, ať vně či uvnitř. Vše je projevem Jeho rozličných energií, tak jako teplo a světlo vycházející z ohně, a mezi Jeho různými energiemi tedy existuje jednota. Navzdory této jednotě si Pán ve své osobní podobě neomezeně užívá všech požitků, jichž si v nepatrné míře užívají Jeho nepatrné nedílné části, individuální živé bytosti.