8. KAPITOLA

Po této události požádal Vasudéva rodinného kněze Gargu Muniho, aby navštívil Nandu Mahárádže a astrologicky vypočítal Krišnovu budoucnost. Garga Muni byl velký světec, který podstoupil mnoho askeze a byl vybrán za kněze jaduovské dynastie. Když přišel do domu Nandy Mahárádže, Nandu setkání velmi potěšilo, okamžitě povstal se sepjatýma rukama a s úctou se mu poklonil. Přivítal Gargu Muniho s pocity člověka, který právě uctívá Nejvyšší Osobnost Božství. Nabídl mu pohodlné místo k sezení, a jakmile usedl, poskytl mu vřelé přijetí. Zdvořile ho oslovil: “Můj milý bráhmano, účelem tvých návštěv je, abys osvítil hospodáře. Neustále jsme zabraní do domácích povinností a zapomínáme na svou pravou povinnost — seberealizaci. Přišel jsi do našeho domu, abys nás osvítil v duchovním životě. Nemáš jiný důvod, proč bys hospodáře navštěvoval.” Světec či bráhmana nemá ve skutečnosti žádný zájem navštěvovat hospodáře, kteří se zajímají jen o peníze. Chodí za nimi pouze proto, aby je osvítil. Pokud se někdo zeptá: “Proč nechodí hospodáři sami za světcem či bráhmanou pro osvícení?”, odpovědí je, že jsou velice chudí na duchu. Hospodáři si obvykle myslí, že rodinné záležitosti jsou jejich hlavní povinností a že seberealizace či osvícení duchovním poznáním je druhotné. Pouze ze soucitu navštěvují světci a bráhmanové domovy hospodářů.

Nanda Mahárádž také oslovoval Gargu Muniho jako jednoho z největších znalců astrologické vědy. Astrologické předpovědi, jako například kdy dojde k zatmění slunce či měsíce, se zakládají na složitých výpočtech, a pomocí této vědy může člověk jasně porozumět budoucnosti. Garga Muni byl v tomto oboru mistrem. Takové poznání umožňuje pochopit, jaké byly naše minulé činnosti, které určují, nakolik si budeme užívat, nebo trpět v tomto životě.

Nanda Mahárádž oslovil Gargu Muniho i jako nejlepšího z bráhmanů. Bráhmana je ten, kdo rozumí poznání o Nejvyšším. Ten, kdo nemá poznání o Nejvyšším Absolutnu, nemůže být prohlašován za bráhmanu. V této souvislosti bylo použito slova brahma-vidām, které označuje ty, kdo znají Nejvyššího velmi dobře. Zkušený bráhmana je schopný zajistit nižším třídám, jmenovitě kšatrijům a vaišjům, příležitosti k očistě. Šúdrové se žádným očistným obřadům nepodrobují. Bráhmana je považován za duchovního učitele či kněze pro kšatriji a vaišji. Nanda Mahárádž byl vaišja a považoval Gargu Muniho za prvotřídního bráhmanu; proto mu svěřil své dva nevlastní syny, Krišnu a Balarámu, aby je očistil. Prohlásil, že nejen tito dva chlapci, ale všichni lidé by měli přijmout kvalifikovaného bráhmanu za duchovního učitele.

Garga Muni v odpověď na jeho žádost řekl: “Vasudéva mě poslal, abych zajistil očistné obřady pro tyto chlapce, zvláště pro Krišnu. Pokud je však vykonám, může to vypadat, že Krišna je synem Dévakí, protože jsem Vasudévovým rodinným knězem.” Garga Muni z astrologických výpočtů pochopil, že Krišna je synem Dévakí, což Nanda nevěděl. Garga Muni tak nepřímo prohlásil, že Krišna i Balaráma jsou syny Vasudévy. O Balarámovi se to vědělo, protože Jeho matka Róhiní bydlela u Nandy Mahárádže, ale o Krišnovi to Nanda Mahárádž nevěděl. Garga Muni nepřímo prozradil, že Krišna byl synem Dévakí. Také Nandu Mahárádže varoval, že když provede očistný obřad, hříšný Kansa si domyslí, že Krišna je synem Dévakí a Vasudévy. Podle astrologického výpočtu se Dévakí nemohla narodit holčička, i když si všichni mysleli, že její osmé dítě bylo ženského pohlaví. Tímto způsobem Garga Muni naznačil Nandovi Mahárádžovi, že holčička se narodila Jašódě a Krišna se narodil Dévakí a že děti byly zaměněny. Také to děvčátko, Durgá, dalo Kansovi na srozuměnou, že dítě, které ho má zabít, se již narodilo někde jinde. Garga Muni pokračoval: “Jestliže dám tvému dítěti jméno a jestliže je tím, kdo plní předpověď, kterou Kansa dostal od onoho děvčátka, pak se může stát, že sem ten hříšný démon po obřadu přijde a zabije Ho. Já ovšem za takové budoucí pohromy nechci nést zodpovědnost.”

Na tato slova Nanda Mahárádž odpověděl: “Hrozí-li takové nebezpečí, pak bude lepší, když nebudeme plánovat žádný velkolepý obřad. Stačí, když jen předneseš védské hymny a provedeš očistný obřad. Náležíme do třídy dvojzrozených a rád bych využil tvé přítomnosti. Proto tě prosím, vykonej celý obřad skromně.” Nanda Mahárádž chtěl uchovat obřad v tajnosti, ale zároveň využít příležitosti, aby ho provedl Garga Muni.

Po této naléhavé žádosti vykonal Garga Muni obřad udělení jména v chlévu Nandy Mahárádže tak nenápadně, jak jen to bylo možné. Sdělil Nandovi, že syn Róhiní bude svým příbuzným přinášet mnoho radosti, a proto se Mu bude říkat Ráma. Bude neobyčejně silný, a proto se bude jmenovat Baladéva. Garga Muni dále řekl: “Také se Mu bude říkat Sankaršan, protože tak důvěrně spojuje tvůj rod s rodem Jaduovců.” Garga Muni dal tedy synovi Róhiní tři jména: Balaráma, Sankaršan a Baladéva. Dal si však pozor, aby neprozradil, že i Balaráma pochází z lůna Dévakí a že byl později přemístěn do lůna Róhiní. Krišna a Balaráma jsou vlastní bratři, neboť oba jsou původně syny Dévakí.

Garga Muni dále řekl Nandovi Mahárádžovi: “Co se týče tvého syna, v různých jugách (věcích) měl různé barvy pleti. Nejdříve měl bílou, potom červenou a pak žlutou, ale nyní má černou barvu. Kromě toho byl původně synem Vasudévy, a proto se bude jmenovat nejen Krišna, ale také Vásudéva. Měl bys však vědět, že tvůj syn má ještě mnoho jiných jmen podle svých různých činností a zábav.”

Garga Muni dále naznačil Nandovi Mahárádžovi, že jeho syna budou lidé také nazývat Giridhárí kvůli Jeho neobyčejné zábavě, při které zvedne kopec Góvardhan. Garga Muni jako astrolog znal minulost i budoucnost, a proto řekl: “Vím vše o Jeho činnostech a jménech, ale ostatní lidé to nevědí. Toto dítě bude dělat radost všem pastevcům a kravám. Bude ve Vrindávanu velice oblíbené a bude vám přinášet veškeré štěstí. Díky Jeho přítomnosti překonáte všechny hmotné pohromy, navzdory nepříznivým vlivům.”

Garga Muni pokračoval: “Můj milý králi Vradži, ve svých předešlých životech toto dítě mnohokrát ochránilo poctivé lidi před darebáky a zloději v dobách politických rozkolů. Tvoje dítě je tak mocné, že toho, kdo se stane Jeho oddaným, nebudou sužovat nepřátelé. Tak jako jsou polobozi neustále pod ochranou Pána Višnua, bude Nárájan, Nejvyšší Osobnost Božství, neustále chránit oddané tvého syna. Toto dítě vyroste co do síly, krásy a bohatství—všeho — až na úroveň Nárájana, Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto ti radím, abys Ho pečlivě ochraňoval, aby mohl v klidu vyrůstat.” Garga Muni tímto sdělil Nandovi Mahárádžovi, že Pán Nárájan mu dal syna, který se Mu vyrovná, neboť Nanda byl velkým oddaným Nárájana. Zároveň naznačil, že život jeho syna budou znepříjemňovat mnozí démoni, a že proto musí být Nanda opatrný a chránit Ho. Takto přesvědčil Nandu Mahárádže, že samotný Nárájan se stal jeho synem. Různými způsoby popsal transcendentální vlastnosti jeho syna a pak se vrátil do svého domu. Nanda Mahárádž se považoval za nejšťastnějšího člověka a byl rád, že dostal takové požehnání.

Krátce poté začali jak Balaráma, tak Krišna lézt po čtyřech. Nesmírně tím těšili svoje matky. Zvonečky, které měli připevněné u pasu a na kotnících, pěkně cinkaly a hošíci lezli kolem k radosti všech. Někdy se lekli cizích lidí a rychle hledali ochranu u svých matek jako obyčejné děti. Někdy spadli do vrindávanského bláta a vraceli se ke svým maminkám pomazaní hlínou a šafránem. Původně je matky potřely šafránem a santálovou pastou, ale protože lezli v blátě, na Jejich tělech přibyla ještě hlína. Jakmile přilezli ke svým maminkám, Jašódá a Róhiní si Je vzaly na klín, přikryly Je vrchní částí svého sárí a nakojily. Když děťátka pila mateřské mléko, Jejich maminky viděly malé prořezávající se zoubky a pohled na to, jak jim děti rostou, zvětšoval jejich radost. Někdy oba nezbedové dolezli do kravína, chytli se ocasu nějakého telátka a s jeho pomocí se postavili. Telátka se polekala a začala okamžitě pobíhat sem a tam a táhla děti za sebou blátem a hnojem. Jašódá a Róhiní tehdy přizvaly sousedky, aby se přišly podívat na tu zábavu. Když gópí viděly Krišnovy dětské zábavy, zaplavovala je transcendentální blaženost a hlasitě se smály.

Krišna i Balaráma byli tak neposední, že se Je Jejich matky snažily ochraňovat před krávami, býky, opicemi, vodou, ohněm a ptáky, i když se věnovaly domácím pracem. Nikdy neměly klid, neboť pořád myslely na to, že musí dávat pozor na děti a zároveň zastat své ostatní povinnosti. Zanedlouho se Krišna a Balaráma dokázali postavit na nohy a dělali své první krůčky. Když začali chodit, kamarádi stejného věku se k Nim přidali a společně poskytovali nejvyšší transcendentální potěšení gópím, zvláště Jašódě a Róhiní.

Všechny pastevkyně milovaly Krišnovy a Balarámovy dětské nezbednosti ve Vrindávanu. Aby ještě zvětšily svou transcendentální blaženost, vydaly se společně za matkou Jašódou, aby si na neposedné hošíky postěžovaly. Krišna seděl u své matky a všechny starší gópí si na Něj začaly stěžovat tak, aby to také slyšel. Řekly: “Milá Jašódo, proč nejsi na svého zlobivého Krišnu trochu přísnější? Spolu s Balarámou chodí do našich domů a každé ráno a večer před dojením pustí telátka, která krávám vypijí všechno mléko. Když pak chceme dojit, krávy už nemají žádné mléko a my se musíme vrátit s prázdnými vědry. Když Jim pohrozíme, aby toho nechali, jenom se roztomile smějí, a my jim nemůžeme nic udělat. Krišna a Balaráma také s velkým potěšením kradou z našich zásob jogurt a máslo, ať ho schováme kamkoliv. Když Je při kradení chytneme, řeknou: ,Proč Nás obviňujete z krádeže? Myslíte si, že máme doma jogurtu a másla málo?` Někdy ukradnou máslo, jogurt a mléko a rozdají je opicím. A když jsou opice tak přejedené, že už víc nechtějí, tvoji chlapci si stěžují: ,Tohle mléko a máslo ani jogurt nestojí za nic — ani opice to nechtějí!` Pak rozbijí nádoby a rozházejí je všude kolem. Schováme-li jogurt, máslo a mléko na tmavé místo v koutě, Krišna a Balaráma je přesto najdou díky záři vycházející z klenotů a drahokamů na Jejich tělech. Když náhodou schované máslo a jogurt nenajdou, přikradou se k našim miminkům a začnou je štípat, až se rozbrečí, a pak utečou. Když v obavách před těmi uličníky pověsíme máslo a jogurt vysoko ke stropu, aby na ně nemohli dosáhnout, vylezou si na hmoždíř, na který si naskládali různá prkna. Když ani to nepomůže, udělají do hrnce díru. Myslíme si proto, že bys měla raději sundat svým dětem z těla všechny ozdoby.”

Když to Jašódá slyšela, odpověděla: “Dobrá, sundám Krišnovi všechny šperky, aby neviděl máslo schované ve tmě.” Na to však gópí namítly: “Ne, ne, nedělej to! Čeho bys docílila, kdybys Mu ty klenoty vzala? Nevíme, co je to za kluky, ale Oni i bez nich vydávají jakousi záři, takže vidí všechno i ve tmě.” Matka Jašódá jim pak řekla: “Tak tedy dejte máslo a jogurt tam, kam se za nimi nedostanou.” Gópí odpověděly: “Vždyť to děláme, ale protože jsme často zaměstnány domácími pracemi, tito neposlušní hoši se nějak vloudí do našich domů a zničí, co se dá. Když se Jim někdy nepodaří máslo a jogurt ukrást, ze zlosti se vyčůrají na čistou podlahu nebo na ni naplivou. Jen se na Něho podívej, jak ten tvůj chlapeček poslouchá naše výčitky. Celý den vymýšlí, jak by ukradl máslo a jogurt, a teď se tváří jako neviňátko. Jenom se podívej na Jeho obličej!” Po vyslechnutí všech stížností chtěla Jašódá svého synka potrestat, ale když uviděla Jeho žalostnou tvářičku, usmála se a ani Mu nevyhubovala.

Jednoho dne, když si Krišna a Balaráma hráli s přáteli, se všichni chlapci spojili s Balarámou a stěžovali si matce Jašódě, že Krišna jedl hlínu. Jakmile to uslyšela, chytla Krišnu za ruku a řekla: “Proč, můj milý Krišno, jíš někde v ústraní hlínu? Jen se podívej, jak si na Tebe všichni Tvoji kamarádi včetně Balarámy stěžují.” Krišna ve strachu před svou matkou odpověděl: “Moje milá maminko, všichni hoši, i Můj starší bratr Balaráma, lžou, aby Mi uškodili. Žádnou hlínu jsem nejedl. Balaráma se na Mě dnes při hře rozzlobil a s ostatními hochy se na Mě domluvili. Všichni se dali dohromady a přišli si stěžovat, aby ses na Mě rozzlobila a potrestala Mě. Pokud si myslíš, že mluví pravdu, tak se Mi podívej do pusy a uvidíš, zda jsem jedl hlínu nebo ne.” Jeho matka odpověděla: “Dobrá, jestli jsi opravdu žádnou hlínu nejedl, otevři pusu a já se podívám.”

Když Mu takto nakázala, Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, okamžitě otevřel ústa jako obyčejný chlapec a Jašódá v nich uviděla úplné vesmírné stvoření. Viděla celý meziplanetární prostor rozpínající se do všech stran, hory, ostrovy, moře, planety, vzduch, oheň, měsíc a hvězdy. Spou s měsícem a hvězdami viděla také všechny prvky: vodu, nebe, rozsáhlou éterickou existenci a souhrnné ego i s jeho výtvory, to znamená smysly, vládci smyslů, všemi polobohy a předměty smyslového vnímání, jako jsou zvuk a vůně. Viděla v ústech také tři kvality hmotné přírody, všechny živé bytosti, věčný čas, hmotnou přírodu, duchovní podstatu, činnosti, vědomí a různé formy stvoření. Jašódá mohla v ústech svého dítěte najít vše, co je nezbytné pro existenci vesmírného projevu. Kromě toho viděla v ústech sama sebe, jak drží Krišnu v náručí a kojí Ho. Po zhlédnutí toho všeho pocítila bázeň a začala uvažovat, zda se jí to zdá, nebo zda se skutečně dívá na něco velice zvláštního. Dospěla k závěru, že buďto sní, nebo sleduje působení matoucí energie Nejvyšší Osobnosti Božství. Myslela si, že se zbláznila, pomátla na rozumu, když vidí všechny tyto úžasné věci. Pak přemýšlela: “Možná, že moje dítě má nějakou nesmírnou mystickou moc, a proto jsem zmatena tím, co vidím v Jeho ústech. S úctou se klaním Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, jehož nelze postihnout vlastním vědomím, myslí, slovy či filosofickou spekulací a jehož různé energie vytvářejí vše projevené i neprojevené. Působením Jeho energie je vnímáno tělesné já a vlastnictví náležící tělu.” Potom řekla: “S úctou se klaním Jemu, jehož matoucí energie způsobuje, že si myslím, že Nanda Mahárádž je můj manžel a Krišna můj syn, že všechen majetek Nandy Mahárádže patří mně a že všichni pastevci a pastevkyně jsou moji podřízení. Všechny takové mylné představy vznikají pod vlivem matoucí energie Nejvyššího Pána. Modlím se tedy, ať mě Pán vždy opatruje.”

Zatímco matka Jašódá uvažovala tímto vysoce filosofickým způsobem, Pán Krišna opět rozvinul svou vnitřní energii, aby ji znovu zmátl mateřskou náklonností. Matka Jašódá okamžitě zapomněla na veškerou filosofickou spekulaci a přijala Krišnu jako své dítě. Posadila si Ho na klín a zaplavena mateřskými city začala o Nejvyšším Pánu, Osobnosti Božství, který je poznáván prostřednictvím Upanišad a Vedānta-sūtry, praktikováním mystické jógy a studiem sánkhjové filosofie, uvažovat jako o svém vlastním dítěti.

Matka Jašódá jistě vykonala velké množství zbožných činností, jejichž výsledkem bylo, že dostala Absolutní Pravdu, Nejvyšší Osobnost Božství, za syna, který pil mléko z jejích prsou. Nanda Mahárádž musel také vykonat mnoho velkých obětí a zbožných činů, aby se Pán Krišna stal jeho synem a říkal mu “tati”. Překvapující však je, že Vasudéva a Dévakí nezakusili transcendentální blaženost z Krišnových dětských zábav, přestože byli Jeho skutečnými rodiči. Mnoho mudrců a světců dodnes opěvuje Krišnovy dětské zábavy, ale Vasudéva a Dévakí se z nich sami těšit nemohli. Šukadéva Gósvámí vysvětlil Mahárádžovi Paríkšitovi, proč tomu tak bylo.

Když Brahmá požádal nejlepšího z Vasuů, Drónu, a jeho ženu Dharu, aby zvyšovali počet obyvatelstva, Dróna mu řekl: “Milý otče, prosíme tě, dej nám požehnání. Až se znovu narodíme v tomto vesmíru, ať Nejvyšší Pán Krišna poutá veškerou naši pozornost svou nejpřitažlivější dětskou podobou. Ať naše jednání s Krišnou má tu moc, že každý, kdo bude jenom naslouchat o Jeho dětských činnostech, snadno překoná nevědomost zrození a smrti.” Pán Brahmá jim toto požehnání dal a následkem toho se Dróna zjevil jako Nanda Mahárádž ve Vrindávanu a Dhará se zjevila jako matka Jašódá, jeho žena.

Tímto způsobem vyvinuli Nanda Mahárádž a jeho žena Jašódá ryzí oddanost Nejvyššímu Pánu, kterého dostali za svého syna. I všechny gópí a pastevci, kteří se stýkali s Krišnou, k Němu přirozeně vyvinuli různé láskyplné vztahy.

Pán Krišna se tedy zjevil se svou úplnou expanzí, Balarámou, aby splnil požehnání Pána Brahmy, a předváděl různé dětské zábavy, aby zvětšoval transcendentální radost všech obyvatel Vrindávanu.