Text 9
vaikuṇṭhāj janito varā madhu-purī tatrāpi rāsotsavād
vṛndāraṇyam udāra-pāṇi-ramaṇāt tatrāpi govardhanaḥ
rādhā-kuṇḍam ihāpi gokula-pateḥ premāmṛtāplāvanāt
kuryād asya virājato giri-taṭe sevāṁ vivekī na kaḥ
vaikuṇṭhāt – než Vaikuṇṭha, duchovní svĕt; janitaḥ – kvůli narození; varā – lepší; madhu-purī – transcendentální mĕsto známé jako Mathurā; tatra api – nadřazenĕjší než; rāsa-utsavāt – kvůli provádĕní rāsa-līly; vṛndā-araṇyam – vṛndāvanský les; udāra-pāṇi – Pána Kṛṣṇy; ramaṇāt – díky různým druhům láskyplných zábav; tatra api – jemu nadřazenĕjší; govardhanaḥ – kopec Govardhan; rādhā-kuṇḍam – místo známé jako Rādhākuṇḍ; iha api – jemu nadřazenĕjší; gokula-pateḥ – Kṛṣṇy, pána Gokuly; prema-amṛta – s nektarem božské lásky; āplāvanāt – neboť je zaplavena; kuryāt – by konal; asya – tohoto (Rādhākuṇḍu); virājataḥ – umístĕného; giri-taṭe – na úpatí kopce Govardhanu; sevām – službu; vivekī – kdo je inteligentní; na – ne; kaḥ – kdo.
Svaté místo známé jako Mathurā je duchovnĕ nadřazené Vaikuṇṭĕ, transcendentálnímu svĕtu, protože se tam zjevil Pán. Transcendentální les Vṛndāvan je nadřazenĕjší Mathuře-purī kvůli Kṛṣṇovým zábavám rāsa-līlā. Kopec Govardhan je nadřazenĕjší vṛndāvanskému lesu, neboť ho Śrī Kṛṣṇa zvedl svou božskou rukou a byl místem Jeho rozličných láskyplných zábav. Ze všech nejvznešenĕjší je Śrī Rādhākuṇḍ, protože jej zaplavuje nektar premy Pána Gokuly, Śrī Kṛṣṇy. Který inteligentní človĕk si tedy nepřeje sloužit božskému Rādhākuṇḍu na úpatí kopce Govardhanu?
Duchovní svĕt zahrnuje tři čtvrtiny celého stvoření Nejvyššího Pána a je to Jeho nejvznešenĕjší oblast. Duchovní svĕt je přirozenĕ nadřazený hmotnému svĕtu, ale Mathurā a sousední oblasti, i když se zdají být v hmotném svĕtĕ, se považují za nadřazené duchovnímu svĕtu, protože v Mathuře se zjevil sám Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Vnitřní lesy Vṛndāvanu se považují za nadřazené Mathuře, protože se tam nachází dvanáct lesů (dvādaśa-vana) jako jsou Tālavan, Madhuvan a Bahulāvan, které jsou slavné díky různým zábavám Pána. Vnitřní les Vṛndāvan se považuje za nadřazený Mathuře, ale nadřazený tĕmto lesům je božský kopec Govardhan, protože ho Kṛṣṇa zvedl jako deštník svou překrásnou rukou připomínající kvĕt lotosu. Chtĕl tak ochránit své společníky, obyvatele Vraji, před průtrží mračen, kterou poslal rozhnĕvaný Indra, král polobohů. Na kopci Govardhanu pásl Kṛṣṇa krávy se svými přáteli pasáčky, setkával se zde se svou nejmilovanĕjší Śrī Rādhou a oddával se s Ní milostným zábavám. Rādhākuṇḍ na úpatí Govardhanu je ze všech nejvznešenĕjší, protože tam láska ke Kṛṣṇovi přetéká. Pokročilí oddaní dávají přednost životu u Rādhākuṇḍu, neboť tato oblast je místem mnoha vzpomínek na vĕčné láskyplné zábavy mezi Kṛṣṇou a Rādhārāṇī (rati-vilāsa).
V Caitanya-caritāmṛtĕ (Madhya-līle) je uvedeno, že když Śrī Caitanya Mahāprabhu poprvé navštívil oblast Vrajabhūmi, nemohl nejdříve Rādhākuṇḍ nalézt. Znamená to, že Śrī Caitanya Mahāprabhu ve skutečnosti hledal přesnou polohu Rādhākuṇḍu. Nakonec toto svaté místo našel a bylo tam malé jezírko. Vykoupal se v nĕm a řekl svým oddaným, že skutečný Rādhākuṇḍ leží zde. Oddaní Pána Caitanyi v čele se šesti Gosvāmīmi jako Rūpa a Raghunātha dāsa pozdĕji jezírko rozšířili. V současné dobĕ je zde rozlehlé jezero známé jako Rādhākuṇḍ. Śrīla Rūpa Gosvāmī přikládal Rādhākuṇḍu velký význam, protože jej Śrī Caitanya Mahāprabhu toužil nalézt. Kdo by tedy opustil Rādhākuṇḍ a snažil se usídlit nĕkde jinde? Žádný človĕk s transcendentální inteligencí by to neudĕlal. Důležitost Rādhākuṇḍu však nemohou pochopit ostatní vaiṣṇavské sampradāyi a ani lidé nezajímající se o oddanou službu Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi nemohou pochopit duchovní důležitost a božskou povahu Rādhākuṇḍu. Rādhākuṇḍ proto uctívají hlavnĕ gauḍīya-vaiṣṇavové, následovníci Pána Śrī Kṛṣṇy Caitanyi Mahāprabhua.