SLOKA 41
athopetya sva-śibiraṁ
govinda-priya-sārathiḥ
nyavedayat taṁ priyāyai
śocantyā ātma-jān hatān
atha—poté; upetya—když dorazil; sva—vlastní; śibiram—tábor; govinda—ten, kdo oživuje smysly (Pán Śrī Kṛṣṇa); priya—drahý; sārathiḥ — vozataj; nyavedayat—předal; tam—ho; priyāyai—drahému; śocantyai — naříkající pro; ātma-jān—své syny; hatān—zavražděné.
Když Arjuna dorazil se svým drahým přítelem a vozatajem (Śrī Kṛṣṇou) do vlastního tábora, předal vraha své drahé ženě, která naříkala nad zavražděnými syny.
Transcendentální vztah Arjuny a Kṛṣṇy je tím nejsrdečnějším přátelstvím. Pán Sám Arjunu v Bhagavad-gītě prohlašuje za Svého nejdražšího přítele. Každá živá bytost má se Svrchovaným Pánem nějaký citový vztah — může být Jeho služebníkem, přítelem, rodičem nebo partnerem v milostné lásce. Každý se tedy může těšit společnosti Pána v duchovní oblasti, jestliže po tom touží a upřímně se o to snaží za pomoci bhakti-yogy.