SLOKA 33

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura slovo yāvān sice vyjadřuje, že Pána Kṛṣṇu nelze omezit časem ani prostorem, ale přesto Ho může omezit láska Jeho čistých oddaných. Pán Kṛṣṇa například nikdy ani na krok neopouští Vṛndāvan kvůli silné lásce, kterou k Nĕmu cítí tamní obyvatelé. Tak Pán podléhá lásce svých oddaných. Slovo yaḥ vyjadřuje, že Kṛṣṇa je Absolutní Pravda přicházející na svĕt jako syn Vasudevy či jako Śyāmasundara. Yādṛśa vyjadřuje, že Pán je ātmārāma, naprosto spokojený sám o sobĕ, a také āpta-kāma, „ten, kdo si automaticky plní všechny své touhy“. Pod vlivem lásky svých oddaných se Pán přesto nĕkdy jeví jako anātmārāma, závislý na lásce svých oddaných, a anāptakāma, neschopný splnit svou touhu bez jejich spolupráce. Nejvyšší Pán, Kṛṣṇa, je ve skutečnosti vždy nezávislý, ale opĕtuje intenzívní lásku svých oddaných, a proto se jeví, jako kdyby na nich závisel; jako když bĕhem svých dĕtských zábav ve Vṛndāvanu zdánlivĕ závisel na Nandovi Mahārājovi a Yaśodĕ. Slovo ajñātvā („nezkušený, postrádající poznání“) vyjadřuje, že oddaný nĕkdy nemusí mít správné filosofické pochopení Osobnosti Božství nebo může z lásky dočasnĕ zapomenout na Pánovo postavení. V Bhagavad-gītĕ (11.41) Arjuna říká:

„Považoval jsem Tĕ za svého přítele a neznal Tvou slávu, a tak jsem Tĕ ukvapenĕ oslovoval ,Ó Kṛṣṇò, ,Ó Yādavò, ,Ó můj přítelì. Prosím Tĕ, promiň mi vše, čeho jsem se z pošetilosti nebo lásky mohl dopustit.“ Arjunova slova ajānatā mahimānam mají stejný význam jako Kṛṣṇova slova ajñātvā mām v tomto verši Bhāgavatamu. Obojí vyjadřuje neúplné pochopení Kṛṣṇovy slávy. V Bhagavad-gītĕ Arjuna říká: praṇayena – to, že zapomnĕl na Kṛṣṇovo svrchované postavení, způsobila jeho láska k Nĕmu. V tomto verši Kṛṣṇa omlouvá tyto výpadky pamĕti u oddaných slovy ajñātvā mām, která vyjadřují, že i když oddaní nedocení plnĕ Jeho vznešené postavení, Kṛṣṇa přijímá jejich láskyplnou službu. Tento verš tedy jasnĕ vyjevuje svrchovanost bhakti. Pán Kṛṣṇa také v Bhagavad-gītĕ (11.54) uvádí:

„Můj milý Arjuno, pouze výlučnou oddanou službou Mne lze poznat takového, jaký jsem, jak tady před tebou stojím, a tak Mne přímo vidĕt. Jedinĕ tímto způsobem je možné proniknout do tajemství toho, jak Mi porozumĕt.“

I když může človĕk nabýt nespočet vlastností svĕtce, úplného úspĕchu nedosáhne, dokud nevyvine lásku ke Kṛṣṇovi. Musí znát Pána, Osobnost Božství, takového, jaký je, a milovat Ho. I v případĕ, že nedokáže analyticky porozumĕt postavení Boha, pokud Kṛṣṇu jednoduše miluje, je zajisté dokonalý. Mnoho obyvatel Vṛndāvanu nemĕlo potuchy o tom, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství, a neznali Kṛṣṇovy energie ani inkarnace. Jen Kṛṣṇu z celého srdce milovali, a proto jsou pokládáni za svrchovanĕ dokonalé.