SLOKA 36
dehaṁ ca naśvaram avasthitam utthitaṁ vā
siddho na paśyati yato ’dhyagamat svarūpam
daivād apetam atha daiva-vaśād upetaṁ
vāso yathā parikṛtaṁ madirā-madāndhaḥ
deham — hmotné tĕlo; ca — také; naśvaram — čeká zničení; avasthitam — sedící; utthitam — stojící; vā — nebo; siddhaḥ — ten, kdo je dokonalý; na paśyati — nevidí; yataḥ — protože; adhyagamat — dosáhl; sva-rūpam — své skutečné duchovní totožnosti; daivāt — řízením osudu; apetam — odešlé; atha — nebo takto; daiva — osudu; vaśāt — pod kontrolou; upetam — získané; vāsaḥ — šaty; yathā — jako; parikṛtam — navlečené na tĕle; madirā — alkoholu; mada — omamnými účinky; andhaḥ — zaslepený.
Tak jako opilý človĕk neví, jestli má na sobĕ kabát nebo košili, ten, kdo je dokonalý v seberealizaci a kdo tak dosáhl své vĕčné totožnosti, nevnímá, zda jeho dočasné tĕlo sedí nebo stojí. Dokonce ani když Boží vůlí nastane konec tĕla nebo když Boží vůlí obdrží nové tĕlo, seberealizovaná duše si toho nevšimne, tak jako si opilec nevšímá, v jakém stavu je jeho vnĕjší oblečení.
Pro osobu vĕdomou si Kṛṣṇy, která dosáhla své duchovní totožnosti, není smyslový požitek v hmotném svĕtĕ cílem života. Neustále slouží Pánu a ví, že dočasné tĕlo a přelétavá mysl jsou hmotné. Pomocí vyšší inteligence na úrovni vĕdomí Kṛṣṇy se stále vĕnuje službĕ Pánu. Příklad opilce v tomto verši je velmi příhodný. Je známo, že na svĕtských společenských akcích se lidé opíjejí a přestávají si být vĕdomi vnĕjší situace, ve které se nacházejí. Stav osvobozené duše je podobný, neboť již získala duchovní tĕlo, a proto ví, že pokračování její existence nezávisí na hmotném tĕle. Nechce však tĕlu ubližovat, ale zůstává neutrální a přirozenĕ přijímá svůj osud jako vůli Nejvyššího.