SLOKA 5-7
tebhyaḥ pitṛbhyas tat-putrā
deva-dānava-guhyakāḥ
manuṣyāḥ siddha-gandharvāḥ
sa-vidyādhara-cāraṇāḥ
kindevāḥ kinnarā nāgā
rakṣaḥ-kimpuruṣādayaḥ
bahvyas teṣāṁ prakṛtayo
rajaḥ-sattva-tamo-bhuvaḥ
yābhir bhūtāni bhidyante
bhūtānāṁ patayas tathā
yathā-prakṛti sarveṣāṁ
citrā vācaḥ sravanti hi
tebhyaḥ — od nich (Bhṛgua Muniho atd.); pitṛbhyaḥ — od předků; tat — jejich; putrāḥ — synové, potomci; deva — polobozi; dānava — démoni; guhyakāḥ — Guhyakové; manuṣyāḥ — lidské bytosti; siddha-gandharvāḥ — Siddhové a Gandharvové; sa-vidyādhara-cāraṇāḥ — společnĕ s Vidyādhary a Cāraṇy; kindevāḥ — různé lidské druhy; kinnarāḥ — napůl lidé; nāgāḥ — hadi; rakṣaḥ — démoni; kimpuruṣa — pokročilá rasa opic; ādayaḥ — a tak dále; bahvyaḥ — mnoha různých; teṣām — takových živých bytostí; prakṛtayaḥ — touhy či povahy; rajaḥ-sattva-tamaḥ-bhuvaḥ — vytvořené třemi kvalitami hmotné přírody; yābhiḥ — kvůli tĕmto hmotným touhám či sklonům; bhūtāni — všechny tyto živé bytosti; bhidyante — jeví se oddĕlené v mnoha hmotných podobách; bhūtānām — a jejich; patayaḥ — vůdci; tathā — rozdĕlení stejným způsobem; yathā-prakṛti — podle sklonů či tužeb; sarveṣām — jich všech; citrāḥ — rozmanité; vācaḥ — védské obřady a mantry; sravanti — sestupují; hi — jistĕ.
Z předků v čele s Bhṛguem Munim a dalšími syny Brahmy přišlo na svĕt mnoho dĕtí a potomků, kteří přijali různé podoby – polobozi, démoni, lidské bytosti, Guhyakové, Siddhové, Gandharvové, Vidyādharové, Cāraṇové, Kindevové, Kinnarové, Nāgové, Kimpuruṣové a tak dále. Představitelé všech vesmírných druhů spolu se svými vůdci se narodili s různými povahami a touhami, jež vznikly ze tří kvalit hmotné přírody. Kvůli různým charakteristikám živých bytostí ve vesmíru proto existuje velké množství védských obřadů, manter a odmĕn.
Pokud je nĕkdo zvĕdavý, proč védská literatura doporučuje tolik různých metod uctívání a dosahování pokroku, zde je odpovĕď. Bhṛgu, Marīci, Atri, Aṅgirā, Pulastya, Pulaha a Kratu je sedm velkých brāhmaṇských mudrců a praotců tohoto vesmíru. Kindevové představují rasu lidských bytostí, jež nikdy nesužuje únava, nepotí se a nevydávají tĕlesný zápach, podobnĕ jako polobozi. Když je nĕkdo vidí, může se ptát: kiṁ devāḥ – „Jsou to polobozi?“ Ve skutečnosti jsou to lidské bytosti žijící na jiné planetĕ ve vesmíru. Kinnarové vdĕčí za své jméno tomu, že jsou kiñcin narāḥ, „tak trochu jako lidské bytosti“. Kinnarové mají buď lidskou hlavu, nebo lidské tĕlo (ale ne obojí) spojené s jinou než lidskou podobou. Kimpuruṣové se tak nazývají proto, že připomínají lidské bytosti, a tak vybízejí k otázce: kiṁ puruṣāḥ – „Jsou to lidé?“ Ve skutečnosti se jedná o rasu opic témĕř podobných lidským bytostem.
Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura vysvĕtluje, že tento verš líčí různé formy zapomnĕní na Nejvyšší Osobnost Božství. Různé védské mantry a obřady jsou zvláštĕ určené pro různé druhy inteligentních bytostí v celém vesmíru; tato mnohost védských návodů je však jen známkou rozmanitosti hmotné iluze, nikoliv konečných cílů. Konečný účel všech védských pokynů je jeden – poznat a milovat Nejvyšší Osobnost Božství. To samotný Pán důraznĕ vysvĕtluje Śrī Uddhavovi.