SLOKA 17
nirguṇe brahmaṇi mayi
dhārayan viśadaṁ manaḥ
paramānandam āpnoti
yatra kāmo ’vasīyate
nirguṇe — bez vlastností; brahmaṇi — na Brahman; mayi — na Mĕ; dhārayan — soustřeďující; viśadam — čistou; manaḥ — mysl; parama-ānandam — nejvĕtší štĕstí; āpnoti — získává; yatra — kde; kāmaḥ — touha; avasīyate — je zcela uspokojená.
Ten, kdo soustředí svou čistou mysl na Mĕ v Mém projevu neosobního Brahmanu, získává nejvĕtší štĕstí, kdy jsou beze zbytku uspokojené všechny jeho touhy.
Paramānanda neboli „nejvĕtší štĕstí“ zde znamená nejvĕtší hmotné štĕstí, protože – jak jasnĕ uvádí Śrīmad-Bhāgavatam – oddaný nemá žádnou vlastní touhu, kāmu. Ten, kdo má osobní touhy, se nepochybnĕ nachází v hmotném svĕtĕ a na hmotné úrovni je nejvĕtším štĕstím kāmāvasāyitā-siddhi, neboli dokonalost umožňující získat v plné míře vše, co si osoba přeje.