SLOKA 23
para-kāyaṁ viśan siddha
ātmānaṁ tatra bhāvayet
piṇḍaṁ hitvā viśet prāṇo
vāyu-bhūtaḥ ṣaḍaṅghri-vat
para — nĕkoho jiného; kāyam — tĕla; viśan — přející si vstoupit do; siddhaḥ — ten, kdo dosáhl dokonalosti v praktikování yogy; ātmānam — sebe; tatra — v tom tĕle; bhāvayet — představuje si; piṇḍam — své hrubohmotné tĕlo; hitvā — poté, co opustí; viśet — mĕl by vstoupit; prāṇaḥ — v subtilním tĕle; vāyu-bhūtaḥ — stát se podobným vĕtru; ṣaṭ-aṅghri-vat — jako včela, která snadno přelétá z kvĕtu na kvĕt.
Když si dokonalý yogī přeje vstoupit do tĕla nĕkoho jiného, mĕl by meditovat o sobĕ v druhém tĕle, pak opustit své hrubohmotné tĕlo a vzdušnými cestami vstoupit do druhého tĕla stejnĕ snadno, jako když včela opustí jeden kvĕt a přeletí na druhý.
Tak jako se vzduch vdechuje nosními dírkami a ústy do tĕla, životní vzduch subtilního tĕla yogīho putuje cestami vnĕjšího vzduchu a snadno vstupuje do tĕla jiné osoby, tak jako včela snadno přelétá z kvĕtu na kvĕt. Nĕkdo může obdivovat nĕjakého hrdinu nebo krásnou ženu a přát si poznat život v jejich výjimečném hmotném tĕle. Tyto příležitosti umožňuje mystická dokonalost zvaná para-kāya-praveśanam. Čisté oddané pohroužené v meditaci o duchovní podobĕ Nejvyšší Osobnosti Božství žádné hmotné tĕlo nepřitahuje. Zůstávají proto transcendentální a spokojení na úrovni vĕčného života.