SLOKA 24
pārṣṇyāpīḍya gudaṁ prāṇaṁ
hṛd-uraḥ-kaṇṭha-mūrdhasu
āropya brahma-randhreṇa
brahma nītvotsṛjet tanum
pārṣṇyā — patou; āpīḍya — blokující; gudam — řiť; prāṇam — životní vzduch nesoucí živou bytost; hṛt — ze srdce; uraḥ — do hrudi; kaṇṭha — do krku; mūrdhasu — a do hlavy; āropya — umisťující; brahma-randhreṇa — skrze duchovní pozici na temeni hlavy; brahma — do duchovního svĕta či neosobního Brahmanu (nebo na jakékoliv jiné místo podle své volby); nītvā — vedoucí (duši); utsṛjet — mĕl by se vzdát; tanum — hmotného tĕla.
Yogī, který dosáhl mystické dokonalosti zvané svacchanda-mṛtyu, si zablokuje řiť patou a pak pozvedá duši ze srdce do hrudi, do krku a nakonec do hlavy. Z postavení v brahma-randhře se potom vzdá hmotného tĕla a vede duši na vybrané místo.
Tuto mystickou schopnost svacchandu-mṛtyu, smrti podle vlastního rozhodnutí, úžasným způsobem předvedl Bhīṣmadeva na konci bitvy na Kurukṣetře. Podle Śrīly Śrīdhara Svāmīho je pojem brahma použitý v tomto verši příkladem upalakṣaṇy neboli použití obecného výrazu k označení různých konceptů. Brahma zde označuje konkrétní cíl, který si yogī vybral, tedy duchovní nebe, neosobní brahmajyoti nebo jakékoliv jiné místo, které upoutalo jeho mysl.