SLOKA 18
āstikyaṁ dāna-niṣṭhā ca
adambho brahma-sevanam
atuṣṭir arthopacayair
vaiśya-prakṛtayas tv imāḥ
āstikyam — víra ve védskou civilizaci; dāna-niṣṭhā — oddanost rozdávání milodarů; ca — také; adambhaḥ — jednání bez pokrytectví; brahma-sevanam — služba brāhmaṇům; atuṣṭiḥ — neuspokojenost; artha — penĕz; upacayaiḥ — hromadĕním; vaiśya — vaiśyů; prakṛtayaḥ — přirozené vlastnosti; tu — vskutku; imāḥ — tyto.
Víra ve védskou civilizaci, oddanost rozdávání milodarů, jednání bez pokrytectví, služba brāhmaṇům a neutuchající touha hromadit víc a víc penĕz jsou přirozené vlastnosti vaiśyů.
Atuṣṭir arthopacayaiḥ vyjadřuje, že vaiśya se nikdy nespokojí se žádným množstvím majetku a chce hromadit stále víc. Na druhou stranu je dāna-niṣṭha, oddaný dobročinnosti; brahma-sevī, vždy pomáhá brāhmaṇům, a adambha, prostý pokrytectví. Základem tohoto je āstikyam, naprostá víra ve védský způsob života a přesvĕdčení, že každého čeká odmĕna či trest v příštím životĕ za současné činnosti. Dychtivost vaiśyů hromadit majetek není totéž jako obyčejná hmotná chamtivost, protože je očištĕná a zjemnĕná ušlechtilejšími vlastnostmi, o kterých mluví tento verš.