SLOKA 20
mano-gatiṁ na visṛjej
jita-prāṇo jitendriyaḥ
sattva-sampannayā buddhyā
mana ātma-vaśaṁ nayet
manaḥ — mysli; gatim — cíl; na — ne; visṛjet — mĕl by ztratit ze zřetele; jita-prāṇaḥ — ten, kdo ovládl dech; jita-indriyaḥ — ten, kdo ovládl smysly; sattva — kvality dobra; sampannayā — charakterizovanou vzestupem; buddhyā — inteligencí; manaḥ — mysl; ātma-vaśam — pod kontrolu vlastního já; nayet — mĕl by přivést.
Človĕk by nemĕl nikdy ztratit ze zřetele skutečný cíl mentálních činností, ale ovládnout životní vzduch a smysly a inteligencí posílenou kvalitou dobra přivést mysl pod kontrolu vlastního já.
I když se mysl může zničehonic zatoulat mimo oblast seberealizace, je třeba ji znovu ovládnout jasnou inteligencí prostoupenou kvalitou dobra. Nejlepším řešením je neustále mysl zamĕstnávat službou Pánu Kṛṣṇovi, aby se nemohla vydat na nebezpečnou cestu smyslového požitku, především sexuálního. Hmotná mysl má přirozenĕ sklon si každým okamžikem všímat hmotných objektů. Dokud tedy není se vší vážností ovládnuta, není možné dosáhnout neochvĕjnosti na cestĕ duchovního pokroku.