SLOKA 49
dehaṁ mano-mātram imaṁ gṛhītvā
mamāham ity andha-dhiyo manuṣyāḥ
eṣo ’ham anyo ’yam iti bhrameṇa
duranta-pāre tamasi bhramanti
deham — hmotné tĕlo; manaḥ-mātram — pocházející jen z mysli; imam — toto; gṛhītvā — poté, co přijali; mama — moje; aham — já; iti — takto; andha — oslepená; dhiyaḥ — jejich inteligence; manuṣyāḥ — lidské bytosti; eṣaḥ — toto; aham — jsem já; anyaḥ — nĕkdo jiný; ayam — toto je; iti — takto; bhrameṇa — iluzí; duranta-pāre — nepřekonatelnou; tamasi — temnotou; bhramanti — putují.
Ti, kdo se ztotožňují s tímto tĕlem, které je jen výtvorem hmotné mysli, mají oslepenou inteligenci a uvažují z hlediska „já“ a „moje“. Kvůli své mylné představĕ „toto jsem já, ale tamto je nĕkdo jiný“ putují nekonečnou temnotou.