SLOKA 16-17
kathayām āsa nidhanaṁ
vṛṣṇīnāṁ kṛtsnaśo nṛpa
tac chrutvodvigna-hṛdayā
janāḥ śoka-virmūrcchitāḥ
tatra sma tvaritā jagmuḥ
kṛṣṇa-viśleṣa-vihvalāḥ
vyasavaḥ śerate yatra
jñātayo ghnanta ānanam
kathayām āsa — sdĕlil; nidhanam — zánik; vṛṣṇīnām — Vṛṣṇiovců; kṛtsnaśaḥ — úplný; nṛpa — ó králi Parīkṣite; tat — to; śrutvā — když slyšeli; udvigna — rozrušená; hṛdayāḥ — jejich srdce; janāḥ — lidé; śoka — lítostí; virmūrcchitāḥ — omdlévající; tatra — tam; sma — jistĕ; tvaritāḥ — rychle; jagmuḥ — vydali se; kṛṣṇa-viśleṣa — z odloučení od Pána Kṛṣṇy; vihvalāḥ — zdĕšení; vyasavaḥ — bez života; śerate — leželi; yatra — kde; jñātayaḥ — jejich příbuzní; ghnantaḥ — bili se; ānanam — do svých tváří.
Dāruka popsal úplný zánik Vṛṣṇiovců, a když to lidé slyšeli, ó Parīkṣite, hluboce je to zasáhlo v srdci a byli ochromeni žalem. Pociťovali zdrcující bolest z odloučení od Kṛṣṇy a jak pospíchali na místo, kde leželi jejich mrtví příbuzní, cestou se bili do tváří.