SLOKA 51
na yad vacaś citra-padaṁ harer yaśo
jagat-pavitraṁ pragṛṇīta karhicit
tad dhvāṅkṣa-tīrthaṁ na tu haṁsa-sevitaṁ
yatrācyutas tatra hi sādhavo ’malāḥ
na — ne; yat — která; vacaḥ — slova; citra-padam — ozdobná slova; hareḥ — Pánovu; yaśaḥ — slávu; jagat — vesmír; pavitram — posvĕcující; pragṛṇīta — popisují; karhicit — nikdy; tat — taková; dhvāṅkṣa — vran; tīrtham — poutní místo; na — ne; tu — naopak; haṁsa — svatými osobami vlastnícími poznání; sevitam — obsluhován; yatra — jimi; acyutaḥ — Pán Acyuta (je popisován); tatra — tam; hi — pouze; sādhavaḥ — svĕtci; amalāḥ — čistými.
Slova, která nepopisují slávu Pána, jenž je sám schopen posvĕtit atmosféru celého vesmíru, jsou považována za poutní místo vran a ti, kdo mají transcendentální poznání, je nikdy nepoužívají. Čistí a svatí oddaní se zajímají pouze o témata oslavující neomylného Nejvyššího Pána.