SLOKA 40-41
śṛṇoti ya imaṁ sphoṭaṁ
supta-śrotre ca śūnya-dṛk
yena vāg vyajyate yasya
vyaktir ākāśa ātmanaḥ
sva-dhāmno brahmaṇaḥ sākṣād
vācakaḥ paramātmanaḥ
sa sarva-mantropaniṣad
veda-bījaṁ sanātanam
śṛṇoti — slyší; yaḥ — kdo; imam — tento; sphoṭam — neprojevený a vĕčný jemný zvuk; supta-śrotre — když sluch spí; ca — a; śūnya-dṛk — oproštĕn od hmotného zraku a dalších smyslových činností; yena — ze které; vāk — expanze védského zvuku; vyajyate — je rozšířena; yasya — které; vyaktiḥ — projevení; ākāśe — v éteru (srdce); ātmanaḥ — z duše; sva-dhāmnaḥ — který je svým vlastním původem; brahmaṇaḥ — Absolutní Pravdy; sākṣāt — přímo; vācakaḥ — označující pojem; parama-ātmanaḥ — Nadduše; saḥ — toto; sarva — všech; mantra — Védských hymnů; upaniṣat — tajemství; veda — Véd bījam — semeno; sanātanam — vĕčné.
Tuto v konečném smyslu nehmotnou a nevnímatelnou oṁkāru slyší Nadduše, která nemá hmotné uši ani jiné hmotné smysly. Veškerý védský zvuk je rozšířen z oṁkāry, která se projevuje z duše v éteru srdce. Je přímým označením Absolutní Pravdy, Nadduše, jež má původ sama v sobĕ a je skrytou podstatou a vĕčným semenem všech védských hymnů.
Dokud se spící človĕk neprobudí, jeho smysly jsou nečinné. Když tedy spící osobu vzbudí nĕjaký zvuk, můžeme se zeptat: „Kdo ten zvuk slyšel?“ Slovo supta-śrotre použité v tomto verši poukazuje na to, že ten zvuk slyší Nejvyšší Pán v srdci a On spící živou bytost probudí. Pánovy smysly jsou vždy činné na vyšší úrovni. Veškerý zvuk z konečného hlediska vibruje v éteru a ve vnitřní oblasti srdce je éter určený k vibraci védských zvuků. Semenem neboli zdrojem veškerých védských zvuků je oṁkāra, což je potvrzeno védským výrokem oṁ ity etad brahmaṇo nediṣṭham nāma. Úplným pojednáním o semenu védského zvuku je nejvyšší védské písmo, Śrīmad-Bhāgavatam.