No edit permissions for Čeština

SLOKA 7-11

prāpta-dvijāti-saṁskāro
mārkaṇḍeyaḥ pituḥ kramāt
chandāṁsy adhītya dharmeṇa
tapaḥ-svādhyāya-saṁyutaḥ

bṛhad-vrata-dharaḥ śānto
jaṭilo valkalāmbaraḥ
bibhrat kamaṇḍaluṁ daṇḍam
upavītaṁ sa-mekhalam

kṛṣṇājinaṁ sākṣa-sūtraṁ
kuśāṁś ca niyamarddhaye
agny-arka-guru-viprātmasv
arcayan sandhyayor harim

sāyaṁ prātaḥ sa gurave
bhaikṣyam āhṛtya vāg-yataḥ
bubhuje gurv-anujñātaḥ
sakṛn no ced upoṣitaḥ

evaṁ tapaḥ-svādhyāya-paro
varṣāṇām ayutāyutam
ārādhayan hṛṣīkeśaṁ
jigye mṛtyuṁ su-durjayam

prāpta  —  když obdržel; dvi-jāti  —  druhého zrození; saṁskāraḥ  —  očistné obřady; mārkaṇḍeyaḥ  —  Mārkaṇḍeya; pituḥ  —  od svého otce; kramāt  —  ve správném sledu; chandāṁsi  —  védské hymny; adhītya  —  poté, co studoval; dharmeṇa  —  spolu s usmĕrňujícími zásadami; tapaḥ  —  v askezi; svādhyāya  —  a studiu; saṁyutaḥ  —  úplný; bṛhat-vrata  —  velký slib celoživotního celibátu; dharaḥ  —  dodržoval; śāntaḥ  —  klidný; jaṭilaḥ  —  se spletenými vlasy; valkala-ambaraḥ  —  odĕný kůrou; bibhrat  —  nosící; kamaṇḍalum  —  nádobu na vodu; daṇḍam  —  hůl žebravého mnicha; upavītam  —  posvátnou šňůru; sa-mekhalam  —  spolu s obřadním pásem brahmacārīho; kṛṣṇa-ajinam  —  kůži z černého jelena; sa-akṣa-sūtram  —  a růženec ze semen lotosu; kuśān  —  trávu kuśa; ca  —  také; niyama-ṛddhaye  —  pro usnadnĕní svého duchovního pokroku; agni  —  v podobĕ ohnĕ; arka  —  slunce; guru  —  duchovního mistra; vipra  —  brāhmaṇů; ātmasu  —  a Nadduše; arcayan  —  uctíval; sandhyayoḥ  —  na počátku a konci dne; harim  —  Nejvyšší Osobnost Božství; sāyam  —  večer; prātaḥ  —  časnĕ ráno; saḥ  —  on; gurave  —  svému duchovnímu mistrovi; bhaikṣyam  —  almužnu získanou žebráním; āhṛtya  —  přinášel; vāk-yataḥ  —  s ovládnutou řečí; bubhuje  —  snĕdl; guru-anujñātaḥ  —  pozván svým duchovním mistrem; sakṛt  —  jednou; na  —  ne(pozván); u  —  vskutku; cet  —  kdyby; upoṣitaḥ  —  postil se; evam  —  takto; tapaḥ-svādhyāya-paraḥ  —  oddán askezi a studiu védských písem; varṣāṇām  —  let; ayuta-ayutam  —  deset tisíc krát deset tisíc; ārādhayan  —  uctíval; hṛṣīka-īśam  —  svrchovaného vládce smyslů, Pána Viṣṇua; jigye  —  přemohl; mṛtyum  —  smrt; su-durjayam  —  nepřekonatelnou.

Mārkaṇḍeya poté, co byl očištĕn svým otcem, který vykonal předepsané obřady pro jeho bráhmanské zasvĕcení, studoval védské hymny a přísnĕ dodržoval usmĕrňující zásady. Stal se pokročilým v askezi a védském poznání a celý život dodržoval celibát. Se svými spletenými vlasy a odĕný v kůře stromů vypadal nanejvýš klidnĕ a svůj duchovní pokrok dále podporoval nošením nádoby na vodu typické pro askety, hole, posvátné šňůry, pásu brahmacārīho, černé jelení kůže, růžence z lotosových semen a svazku trávy kuśa. Bĕhem posvátných přelomů dne pravidelnĕ uctíval Nejvyšší Osobnost Božství v pĕti podobách – obĕtního ohnĕ, slunce, svého duchovního mistra, brāhmaṇů a Nadduše ve svém srdci. Ráno a večer chodil ven žebrat a po návratu veškeré vyžebrané jídlo přinesl svému duchovnímu mistrovi. Své jediné jídlo za den potichu snĕdl pouze tehdy, když jej duchovní mistr pozval; jinak držel půst. Takto oddán askezi a studiu Véd Mārkaṇḍeya nesčetné milióny let uctíval svrchovaného vládce smyslů, Osobnost Božství, čímž překonal nepřekonatelnou smrt.

« Previous Next »