SLOKA 22-25

mahā-marakata  —  jako velký smaragd; śyāmam  —  tmavĕ modrý; śrīmat  —  překrásná; vadana-paṅkajam  —  Jeho lotosu podobná tvář; kambu  —  jako lastura; grīvam  —  Jeho krk; mahā  —  široká; uraskam  —  jehož hruď; su-nasam  —  překrásný nos; sundara-bhruvam  —  překrásné obočí; śvāsa  —  Jeho dechem; ejat  —  třesoucí se; alaka  —  vlasy; ābhātam  —  zářivé; kambu  —  jako lastura; śrī  —  krásné; karṇa  —  Jeho uši; dāḍimam  —  připomínající kvĕty granátových jablek; vidruma  —  jako korál; adhara  —  Jeho rtů; bhāsā  —  září; īṣat  —  lehce; śoṇāyita  —  načervenalé; sudhā  —  nektarový; smitam  —  Jeho úsmĕv; padma-garbha  —  jako kvĕtní lůžko lotosu; aruṇa  —  načervenalé; apāṅgam  —  koutky očí; hṛdya  —  okouzlujícím; hāsa  —  s úsmĕvem; avalokanam  —  Jeho výraz; śvāsa  —  Jeho dechem; ejat  —  pohybovalo; vali  —  záhyby; saṁvigna  —  zakřivenými; nimna  —  hlubokým; nābhi  —  pupkem; dala  —  jako list; udaram  —  jehož břicho; cāru  —  přitažlivými; aṅgulibhyām  —  prsty; pāṇibhyām  —  svých dvou rukou; unnīya  —  vzal; caraṇa-ambujam  —  svoji lotosovou nohu; mukhe  —  do svých úst; nidhāya  —  vložil; vipra-indraḥ  —  nejlepší z brāhmaṇů, Mārkaṇḍeya; dhayantam  —  pil; vīkṣya  —  když vidĕl; vismitaḥ  —  žasl.