SLOKA 14
namo namas te ’stv ṛṣabhāya sātvatāṁ
vidūra-kāṣṭhāya muhuḥ kuyoginām
nirasta-sāmyātiśayena rādhasā
sva-dhāmani brahmaṇi raṁsyate namaḥ
namaḥ namaḥ te—vzdávám své poklony Tobě; astu—jsi; ṛṣabhāya — velkému společníkovi; sātvatām—členů yaduovské dynastie; vidūra-kāṣṭhāya—ten, kdo je daleko od světských lidí, kteří vyhledávají hádky; muhuḥ—vždy; ku-yoginām—neoddaných; nirasta—zničil; sāmya—rovnocenné postavení; atiśayena—velikostí; rādhasā—bohatstvím; sva-dhāmani—ve Svém sídle; brahmaṇi—v duchovním nebi; raṁsyate—užívá; namaḥ—klaním se.
Uctivě se klaním Pánovi, který je společníkem Yaduovců a který je vždy nedosažitelný pro neoddané. Je nejvyšším uživatelem hmotných i duchovních světů, ale přesto si užívá Svého vlastního sídla v duchovním nebi. Nikdo se Mu nevyrovná, protože Jeho transcendentální bohatství je nekonečné.
Transcendentální projevy Nejvyššího Pána Śrī Kṛṣṇy mají dvě stránky. Pro čisté oddané je stálým společníkem, jako je tomu v případě, kdy se stal rodinným členem yaduovské dynastie, přítelem Arjuny nebo jedním z obyvatel Vṛndāvanu, například synem Nandy a Yaśody, přítelem Sudāmy, Śrīdāmy a Madhumaṅgaly, milencem vrajabhūmských dívek atd. To je projev Jeho osobních rysů. A ve Svém neosobním rysu šíří paprsky brahmajyoti, které jsou neomezené a všeprostupující. Část této všeprostupující brahmajyoti, která se přirovnává ke slunečním paprskům, je zakryta temnotou mahat-tattvy a této bezvýznamné části se říká hmotný svět. V hmotném světě existuje nespočetně mnoho vesmírů jako je ten, ve kterém žijeme, a v každém z nich jsou stovky tisíc planet jako je Země. Materialisté jsou více či méně okouzleni neomezenou expanzí Pánových paprsků, ale oddané zajímá více Jeho osobní podoba, z níž všechno emanuje (janmādy asya yataḥ). Stejně jako sluneční paprsky vycházejí ze slunce, brahmajyoti vychází z Goloky Vṛndāvany, nejvyšší duchovní planety v duchovním nebi. Nezměřitelné duchovní nebe je plné duchovních planet, které se nazývají Vaikuṇṭhy a jsou vysoko nad hmotným nebem. Materialisté nemají dostatečné informace ani o hmotném nebi. Jak tedy mohou uvažovat o duchovním nebi? Jsou proto vždy velice daleko od Pána. I kdyby v budoucnosti byli schopni vyvinout stroje, které by dosáhly rychlosti větru nebo mysli, stále by nemohli ani pomýšlet na dosažení planet v duchovním nebi. Pro materialisty tedy Pán a Jeho sídlo zůstanou provždy mýtem nebo záhadou, ale oddaným Pán vždy nabízí Svoji společnost.
Jeho bohatství v duchovním nebi je nezměrné. Pán v podobě Svých úplných expanzí se Svými osvobozenými oddanými společníky obývá všechny duchovní planety, nesčetné Vaikuṇṭhaloky, ale impersonalistům, kteří chtějí splynout s existencí Pána, je dovoleno setrvávat pouze jako duchovní jiskry v brahmajyoti. Impersonalisté nejsou kvalifikováni k tomu, aby se stali společníky Pána, ať už na Vaikuṇṭhalokách nebo na nejvyšší planetě Goloce Vṛndāvaně, která je označena v Bhagavad-gītě jako mad-dhām a zde v tomto verši jako sva-dhām Pána.
Mad-dhām neboli sva-dhām jsou popsány v Bhagavad-gītě (15.6) následujícím způsobem:
na tad bhāsayate sūryo
na śaśāṅko na pāvakaḥ
yad gatvā na nivartante
tad dhāma paramaṁ mama
V Pánově sva-dhāmu není zapotřebí slunce, měsíce ani elektřiny. Tento dhām neboli “místo” je naprosto svrchovaný a ten, kdo ho dosáhne, se nikdy nevrací do hmotného světa.
Vaikuṇṭhaloky a Goloka Vṛndāvana jsou samovyzařující planety a paprsky, které tyto sva-dhāmy Pána vydávají, tvoří záři brahmajyoti. Jak dále potvrzují Vedy jako je Muṇḍaka Upaniṣad (2.2.10), Kaṭha Upaniṣad (2.2.15) a Śvetāśvatara Upaniṣad (6.14):
na tatra sūryo bhāti na candra-tārakaṁ
nemā vidyuto bhānti kuto 'yam agniḥ
tam eva bhāntam anu bhāti sarvaṁ
tasya bhāsā sarvam idaṁ vibhāti
Ve sva-dhāmu Pána není pro osvětlení zapotřebí slunce, měsíce ani hvězd. Není tam třeba ani elektřiny, nemluvě o hořících lampách. Veškeré světlo a záře původně pocházejí právě z těchto samovyzařujících planet a každý třpyt je pouhým odrazem tohoto sva-dhāmu.
Ten, kdo je oslněn září neosobní brahmajyoti, nemůže znát osobní rys Transcendence — proto v Īśopaniṣadě (15) je modlitba k Pánu, aby odstranil Svoji oslnivou záři a umožnil tak oddanému spatřit Jeho skutečnou podobu.
hiraṇmayena pātreṇa
satyasyāpihitaṁ mukham
tat tvaṁ pūṣann apāvṛṇu
satya-dharmāya dṛṣṭaye
“Ó Pane, jsi udržovatelem všeho, hmotného i duchovního, a všechno vzkvétá jedině Tvojí milostí. Oddaná služba Tobě, bhakti-yoga, je skutečným náboženstvím (satya-dharma) a já jsem v této službě zaměstnán. Proto mě prosím ochraň a ukaž mi Svoji skutečnou tvář. Odstraň laskavě závoj Svých paprsků brahmajyoti, abych viděl Tvoji věčnou podobu plnou blaženosti a poznání.”