SLOKA 9
dvādaśārdha-palonmānaṁ
caturbhiś catur-aṅgulaiḥ
svarṇa-māṣaiḥ kṛta-cchidraṁ
yāvat prastha-jala-plutam
dvādaśa-ardha—šest; pala—jednotek váhy; unmānam—měrná nádoba; caturbhiḥ—váhy čtyř; catuḥ-aṅgulaiḥ—měřící čtyři prsty; svarṇa — ze zlata; māṣaiḥ—hmotnosti; kṛta-chidram—vytvářející otvor; yāvat — dlouhý; prastha—měřící jednu prasthu; jala-plutam—naplněná vodou.
Zařízení pro měření délky jedné nāḍiky neboli daṇḍy lze připravit z měděné nádoby vážící šest pala (0,434 kg), do které je vyvrtán otvor se zlatou sondou vážící čtyři māṣi a dlouhou čtyři prsty. Když se tato nádoba položí na vodu, čas, který uplyne před tím, než ji voda pohltí, se rovná jedné daṇḍě.
Zde je řečeno, že otvor do měděné měřící nádoby musí být proražen sondou vážící ne více než čtyři māṣi a ne delší než čtyři prsty. To určí průměr otvoru. Nádoba je ponořena do vody a čas, po jehož uplynutí bude pohlcena, se nazývá daṇḍa. To je jiný způsob, jak měřit délku daṇḍy, stejně jako je možné měřit čas pískem v přesýpacích hodinách. V dobách védské civilizace zjevně nebyla nouze o poznání v oblasti fyziky, chemie nebo vyšší matematiky. Měřilo se různými způsoby, které však byly co nejjednodušší.