SLOKA 5
śrī-śuka uvāca
iti bruvāṇaṁ viduraṁ vinītaṁ
sahasra-śīrṣṇaś caraṇopadhānam
prahṛṣṭa-romā bhagavat-kathāyāṁ
praṇīyamāno munir abhyacaṣṭa
śrī-śukaḥ uvāca—Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti—takto; bruvāṇam—hovořící; viduram—Vidurovi; vinītam—velice pokornému; sahasra-śīrṣṇaḥ—Osobnost Božství Kṛṣṇa; caraṇa—lotosové nohy; upadhānam — polštář; prahṛṣṭa-romā—chlupy zježené v extázi; bhagavat—ve vztahu k Osobnosti Božství; kathāyām—ve slovech; praṇīyamānaḥ—ovlivněn touto náladou; muniḥ—mudrc; abhyacaṣṭa—pokusil se hovořit.
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa s radostí pokládal Své lotosové nohy na Vidurův klín, protože Vidura byl velice pokorný. Mudrce Maitreyu Vidurova slova velice těšila a ovlivněn jeho náladou začal hovořit.
Slovo sahasra-śīrṣṇaḥ je velice významné. Jako sahasra-śīrṣṇaḥ se označuje ten, kdo vlastní různé energie, projevuje různé činnosti a má úžasný mozek. Tyto kvalifikace splňuje pouze Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, a nikdo jiný. Pán rád jídával s Vidurou v jeho domě, a když odpočíval, pokládal Své lotosové nohy na Vidurův klín. Maitreyu inspirovalo pomyšlení na Vidurův neuvěřitelně šťastný osud. Chlupy se mu zježily a s velikou radostí vyprávěl o Osobnosti Božství.