SLOKA 13
ta ekadā bhagavato
vaikuṇṭhasyāmalātmanaḥ
yayur vaikuṇṭha-nilayaṁ
sarva-loka-namaskṛtam
te—oni; ekadā—jednou; bhagavataḥ—Nejvyšší Osobnosti Božství; vaikuṇṭhasya—Pána Viṣṇua; amala-ātmanaḥ—prosti všeho hmotného znečištění; yayuḥ—vstoupili; vaikuṇṭha-nilayam—do sídla zvaného Vaikuṇṭha; sarva-loka—obyvateli všech hmotných planet; namaskṛtam — uctívaného.
Takto cestovali všemi vesmíry, a protože nebyli hmotně znečištěni, vstoupili také do duchovního nebe. V duchovním nebi se nacházejí duchovní planety Vaikuṇṭhy, které jsou sídlem Nejvyššího Pána a Jeho čistých oddaných. Uctívají je obyvatelé všech hmotných planet.
Hmotný svět je plný starostí a úzkosti. Každá živá bytost na každé planetě, počínaje nejvyšší planetou až po nejnižší Pātālu, má nutně mnoho starostí a je stále plná úzkosti, protože na hmotných planetách nikdo nemůže žít věčně. Živé bytosti jsou ovšem ve skutečnosti věčné. Chtějí mít věčný domov, věčné obydlí, ale protože přijímají dočasné sídlo v hmotném světě, jsou přirozeně plné úzkosti. Planety v duchovním nebi se nazývají Vaikuṇṭhy, protože jejich obyvatelé necítí žádnou úzkost. Neexistuje pro ně zrození, smrt, stáří a nemoci, a proto nemají nikdy strach. Obyvatelé hmotných planet se na druhou stranu neustále bojí zrození, smrti, nemoci a stáří, a jsou tak stále plni úzkosti.