SLOKA 23-24
mahat-tattvād vikurvāṇād
bhagavad-vīrya-sambhavāt
kriyā-śaktir ahaṅkāras
tri-vidhaḥ samapadyata
vaikārikas taijasaś ca
tāmasaś ca yato bhavaḥ
manasaś cendriyāṇāṁ ca
bhūtānāṁ mahatām api
mahat-tattvāt—z mahat-tattvy; vikurvāṇāt—procházející změnou; bhagavat-vīrya-sambhavāt—vyvinuté z Pánovy energie; kriyā-śaktiḥ—obdařené aktivní energií; ahaṅkāraḥ—hmotné ego; tri-vidhaḥ—tří druhů; samapadyata—vzniklo; vaikārikaḥ—hmotné ego v přeměněné kvalitě dobra; taijasaḥ—hmotné ego ve vášni; ca—a; tāmasaḥ—hmotné ego v nevědomosti; ca—také; yataḥ—ze kterého; bhavaḥ—původ; manasaḥ—mysli; ca—a; indriyāṇām—poznávacích a činných smyslů; ca—a; bhūtānām mahatām—pěti hrubohmotných prvků; api—také.
Z mahat-tattvy, která se vyvíjí z Pánovy energie, vzniká hmotné ego obdařené převážně aktivní energií trojího druhu — dobrou, vášnivou a nevědomou. Právě z těchto tří druhů hmotného ega se vyvíjí mysl, poznávací smysly, činné orgány a hrubohmotné prvky.
Na počátku vzniká z čirého vědomí neboli čistého stavu vědomí Kṛṣṇy první znečištění, jež se nazývá falešné ego, ztotožňování se s tělem. Živá bytost existuje v přirozeném stavu vědomí Kṛṣṇy, ale má okrajovou nezávislost, která jí umožňuje zapomenout na Kṛṣṇu. Původně existuje čisté vědomí Kṛṣṇy, ale je zde také možnost zapomenout na Kṛṣṇu zneužitím okrajové nezávislosti. To se projevuje i v běžném životě — je mnoho případů těch, kteří jednají ve vědomí Kṛṣṇy a náhle své chování změní. V Upaniṣadách je proto uvedeno, že cesta duchovní realizace je jako ostří břitvy. To je velice výstižný příklad. S ostrou břitvou si můžeme krásně oholit tvář, ale jakmile se nesoustředíme a ujede nám ruka, okamžitě se pořežeme.
Musíme nejen dojít do stadia čistého vědomí Kṛṣṇy, ale také být velice opatrní. Každá nepozornost nebo neopatrnost může způsobit pád. Tento pád je způsoben falešným egem, které se rodí ze stavu čistého vědomí zneužitím nezávislosti. Nemůžeme se přít o tom, proč z čistého vědomí vzniká falešné ego. Ve skutečnosti je tato možnost neustále zde, a proto musíme být velice opatrní. Falešné ego je základem všech hmotných činností, které jsou vykonávány na úrovni kvalit hmotné přírody. Jakmile se živá bytost odchýlí od čistého vědomí Kṛṣṇy, zvětší své zapletení v hmotných reakcích. Toto zapletení v materialismu tvoří hmotnou mysl a z ní se projevují smysly a hmotné orgány.