SLOKA 25
para-cchandaṁ na viduṣā
puṣyamāṇo janena saḥ
anabhipretam āpannaḥ
pratyākhyātum anīśvaraḥ
para-chandam—touhu druhého; na—ne; viduṣā—chápající; puṣyamāṇaḥ—udržované; janena—lidmi; saḥ—ono; anabhipretam—do nežádoucích podmínek; āpannaḥ—pokleslo; pratyākhyātum—odmítnout; anīśvaraḥ—neschopné.
Když dítě opustí břicho, je svěřeno do péče lidem, kteří nechápou, co chce, a ti se o ně starají. Jelikož nedokáže odmítnout nic, co mu dávají, dostává se do nežádoucí situace.
V matčině břiše se o výživu dítěte starala samotná příroda. Prostředí tam nebylo zdaleka příjemné, ale co se týče jeho krmení, bylo dokonale zajištěno zákony přírody. Jakmile však dítě opustí břicho, dostane se do odlišného prostředí. Chce jíst jednu věc, ale protože nikdo nezná jeho skutečnou potřebu, dají mu něco jiného a dítě neumí tyto nechtěné věci odmítnout. Někdy pláče po matčině prsu, ale jeho pečovatelka si myslí, že ho bolí žaludek, a proto mu dá nějaký hořký lék. Dítě ho nechce, ale není schopné ho odmítnout. Je ve velice nepříjemné situaci a jeho utrpení pokračuje.