SLOKA 27
tato ’bhavan mahat-tattvam
avyaktāt kāla-coditāt
vijñānātmātma-deha-sthaṁ
viśvaṁ vyañjaṁs tamo-nudaḥ
tataḥ—potom; abhavat—vznikl; mahat—svrchovaný; tattvam—souhrn; avyaktāt—z neprojeveného; kāla-coditāt—vlivem času; vijñāna-ātmā—čisté dobro; ātma-deha-stham—umístěn v Jeho vlastním těle; viśvam — úplné vesmíry; vyañjan—projevující; tamaḥ-nudaḥ—svrchované světlo.
Poté se vlivem věčného času projevil svrchovaný souhrn hmoty, zvaný mahat-tattva, kam Nejvyšší Pán (čisté dobro) zasel ze Svého těla semena vesmírného projevu.
Oplodněná hmotná energie se postupem času projevila nejprve jako souhrn hmotných složek. Vše potřebuje svůj čas k dozrání, a proto je zde použito slovo kāla-coditāt, “vlivem času”. Mahat-tattva je úplné vědomí, neboť její část je zastoupena v každé živé bytosti jako intelekt. Je přímo spojena se svrchovaným vědomím Nejvyšší Bytosti, ale přesto se jeví jako hmota. Mahat-tattva jakožto stín čistého vědomí je semeništěm veškerého stvoření. Je projevem čistého dobra s nepatrnou příměsí hmotné kvality vášně, a proto se v ní rodí činnosti.