SLOKA 15
tal loka-padmaṁ sa u eva viṣṇuḥ
prāvīviśat sarva-guṇāvabhāsam
tasmin svayaṁ vedamayo vidhātā
svayambhuvaṁ yaṁ sma vadanti so ’bhūt
tat—ten; loka—vesmírný; padmam—lotosový květ; saḥ—On; u — jistě; eva—skutečně; viṣṇuḥ—Pán; prāvīviśat—vstoupil do; sarva — všech; guṇa-avabhāsam—zdroj všech kvalit hmotné přírody; tasmin — v němž; svayam—osobně; veda-mayaḥ—zosobnění védské moudrosti; vidhātā—vládce vesmíru; svayam-bhuvam—samozrozený; yam—jehož; sma—v minulosti; vadanti—říkají; saḥ—on; abhūt—vytvořený.
Pán Viṣṇu Osobně vstoupil do toho vesmírného lotosového květu jako Nadduše a oplodnil ho všemi kvalitami hmotné přírody. Tehdy byl stvořen ten, jehož nazýváme samozrozený — zosobnění védské moudrosti.
Tento lotosový květ tvoří vesmírnou podobu virāṭ neboli gigantickou podobu Pána v hmotném světě. V době zničení splývá s břichem Osobnosti Božství Viṣṇua a v době stvoření se opět projevuje. Způsobuje to Garbhodakaśāyī Viṣṇu, který vstupuje do každého vesmíru. Vesmírná podoba obsahuje souhrn všech plodonosných činností živých bytostí podmíněných hmotnou přírodou a z tohoto lotosového květu přichází na svět první živá bytost — Brahmā, vládce vesmíru. Tato prvorozená živá bytost nemá na rozdíl od všech ostatních žádného hmotného otce, a proto se nazývá svayambhū, “samozrozený”. V době zničení usíná v těle Nārāyaṇa, a když nastává další stvoření, rodí se tímto způsobem. Z tohoto popisu získáváme představu tří prvků: hrubohmotné podoby virāṭ, jemné podoby Hiraṇyagarbhy a hmotné tvůrčí síly, Brahmy.