SLOKA 8
kṣut-tṛṭ-tridhātubhir imā muhur ardyamānāḥ
śītoṣṇa-vāta-varaṣair itaretarāc ca
kāmāgninācyuta-ruṣā ca sudurbhareṇa
sampaśyato mana urukrama sīdate me
kṣut—hlad; tṛṭ—žízeň; tri-dhātubhiḥ—třemi tekutinami: slizem, žlučí a vzduchem; imāḥ—ti všichni; muhuḥ—vždy; ardyamānāḥ—zneklidněni; śīta—zima; uṣṇa—léto; vāta—vítr; varaṣaiḥ—dešti; itara-itarāt—a mnoha dalšími nepříjemnostmi; ca—také; kāma-agninā—silnou pohlavní touhou; acyuta-ruṣā—neovladatelný hněv; ca—také; sudurbhareṇa—nesnesitelné; sampaśyataḥ—takto vidící; manaḥ—mysl; urukrama—ó veliký konateli; sīdate—je sklíčená; me—moje.
Ó veliký konateli, můj Pane, všichni tito ubozí tvorové jsou neustále zneklidňováni hladem, žízní, krutým chladem, výměšky a žlučí, zimou, která je nutí ke kašli, žhavým létem, dešti a mnoha dalšími nepříjemnostmi a jsou také naplněni silnou pohlavní touhou a neovladatelným hněvem. Je mi jich líto a jsem z nich velice smutný.
Čistí oddaní Pána, jako je Brahmā a jeho následovníci v učednické posloupnosti, jsou vždy nešťastní, když vidí neklid podmíněných duší, které trpí pod náporem trojího strádání, způsobeného tělem a myslí, nástrahami hmotné přírody a mnoha dalšími hmotnými újmami. Někteří trpící lidé se vydávají za vůdce lidu, aniž by znali vhodné prostředky ke zmírnění těchto potíží, a jejich nebozí následovníci se pod takovým “vedením” dostávají do ještě větších těžkostí. Je to stejné, jako když jeden slepec vede druhého slepce a oba spadnou do jámy. Dokud se nad nimi neslitují oddaní Pána a neukáží jim správnou cestu, jejich životy jsou beznadějně ztraceny. Oddaní Pána, kteří na sebe dobrovolně berou zodpovědnost za pozvednutí pošetilých materialistických smyslových požitkářů, jsou Pánu stejně blízcí jako Pán Brahmā.