SLOKA 25
sudurjayaṁ viṣṇu-padaṁ jitaṁ tvayā
yat sūrayo ’prāpya vicakṣate param
ātiṣṭha tac candra-divākarādayo
graharkṣa-tārāḥ pariyanti dakṣiṇam
sudurjayam—těžko dosažitelná; viṣṇu-padam—planeta zvaná Vaikuṇṭhaloka nebo Viṣṇuloka; jitam—získaná; tvayā—tebou; yat—které; sūrayaḥ—velcí polobozi; aprāpya—nedosáhli; vicakṣate—pouze vidí; param—nejvyšší; ātiṣṭha—prosím pojď; tat—to; candra—Měsíc; diva-ākara—Slunce; ādayaḥ—a další; graha—devět planet (Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto); ṛkṣa-tārāḥ—hvězdy; pariyanti—obíhají; dakṣiṇam—po pravé straně.
Dosáhnout Viṣṇuloky je nesmírně obtížné, ale tys to svou askezí dokázal. Ani velcí ṛṣiové a polobozi nemohou dospět do tak vysokého postavení. Slunce, Měsíc a všechny ostatní planety, hvězdy, měsíční a sluneční soustavy krouží kolem tohoto svrchovaného sídla (Viṣṇuovy planety), jen aby ho mohly vidět. Nyní prosím pojď, neboť jsi tam zván.
Dokonce i v tomto hmotném světě se takzvaní vědci, filozofové a mentální spekulanti snaží splynout s duchovním nebem, ale nikdy se tam nedostanou. Oddaný však prostřednictvím oddané služby nejen realizuje, co duchovní svět skutečně je, ale nakonec tam také odchází za věčným životem, který je plný blaženosti a poznání. Hnutí pro vědomí Kṛṣṇy je tak mocné, že když člověk přijme tyto životní zásady a vyvine lásku k Nejvyšší Osobnosti Božství, může se snadno vrátit domů, zpátky k Bohu. Důkazem toho je život Dhruvy Mahārāje. Vědci a filozofové se snaží dostat na Měsíc, ale jsou zklamáni, neboť tam nemohou trvale žít. Na druhé straně oddaní putují snadno na jiné planety a nakonec se vracejí zpátky k Bohu. Nemají zájem navštívit jiné planety, ale při cestě zpátky k Bohu je všechny míjejí, jako když cestujeme vlakem na vzdálené místo a míjíme mnohé malé stanice.