SLOKA 2
śrī-bhagavān uvāca
eṣa te ’kārṣīd bhaṅgaṁ
haya-medha-śatasya ha
kṣamāpayata ātmānam
amuṣya kṣantum arhasi
śrī-bhagavān uvāca—Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil; eṣaḥ—tento Pán Indra; te—tvé; akārṣīt—prováděné; bhaṅgam—narušení; haya—koně; medha—oběti; śatasya—sté; ha—vskutku; kṣamāpayataḥ—který žádá o prominutí; ātmānam—tebe; amuṣya—jemu; kṣantum—odpustit; arhasi—měl bys.
Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, pravil: Můj milý králi Pṛthu, král nebes Indra, který narušil tvé vykonávání sta obětí, nyní přichází se Mnou, abys mu odpustil. Proto mu, prosím, promiň.
Zde je velmi důležité slovo ātmānam. Yogīni i jñānī mají ve zvyku oslovovat jeden druhého (nebo i obyčejného člověka) jako vlastní já, neboť transcendentalista nikdy nepokládá živou bytost za tělo. Jelikož je individuální osoba nedílnou částí Nejvyšší Osobnosti Božství, duše a Nejvyšší Duše se od sebe kvalitativně neliší. Další verš vysvětlí, že tělo je jen povrchní obal, a pokročilý transcendentalista proto nečiní rozdíly mezi jednou a druhou duší.