SLOKA 7
ekaḥ śuddhaḥ svayaṁ-jyotir
nirguṇo ’sau guṇāśrayaḥ
sarva-go ’nāvṛtaḥ sākṣī
nirātmātmātmanaḥ paraḥ
ekaḥ—jediné; śuddhaḥ—čisté; svayam—vlastní já; jyotiḥ—zářící; nirguṇaḥ—bez hmotných vlastností; asau—to; guṇa-āśrayaḥ—útočiště dobrých vlastností; sarva-gaḥ—schopné dostat se kamkoliv; anāvṛtaḥ—nepokryté hmotou; sākṣī—svědek; nirātmā—bez jiného já; ātma-ātmanaḥ—tělu a mysli; paraḥ—transcendentální.
Individuální duše je jediná, čistá, nehmotná a zářící. Je útočištěm všech dobrých vlastností a prostupuje vším. Nemá hmotný obal a je svědkem všech činností. Naprosto se liší od jiných živých bytostí a je transcendentální všem vtěleným duším.
V minulém verši jsou použita dvě významná slova: asaṁsaktaḥ, “nepřipoutaný”, a budhaḥ, “plně si všeho vědomý”. Plným vědomím je míněno to, že osoba má znát své původní, přirozené postavení a také postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. Podle Śrī Viśvanātha Cakravartīho Ṭhākura popisuje Pán Viṣṇu v této sloce Sám Sebe neboli Paramātmu. Paramātmā se vždy liší od vtělené duše i od hmotného světa; proto je označena slovem para. Tato para, Nejvyšší Osobnost Božství, je eka, “jediná”. Pán je jediný, zatímco podmíněné duše, vtělené v hmotném světě, existují v mnoha různých podobách — jako polobozi, lidské bytosti, zvířata, stromy, ptáci, včely a podobně. Živé bytosti tedy nejsou eka, ale je jich mnoho. To je potvrzeno ve Vedách: nityo nityānāṁ cetanaś cetanānām. Živé bytosti, kterých je mnoho a které jsou zapletené v tomto hmotném světě, nejsou čisté. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je však čistý a odpoutaný. Jelikož jsou živé bytosti pokryty hmotným tělem, nevydávají záři, ale Nejvyšší Osobnost Božství, Paramātmā, ji vydává. Živé bytosti, které jsou znečištěné kvalitami hmotné přírody, se nazývají saguṇa, zatímco Paramātmā, Nejvyšší Osobnost Božství, je nirguṇa, neboť nepodléhá vlivu hmotných kvalit. Živé bytosti, které jsou omezené hmotnými vlastnostmi, jsou guṇāśrita, zatímco Nejvyšší Osobnost Božství je guṇāśraya. Podmíněná duše má pohled zakrytý hmotným znečištěním, a proto nevidí příčinu svého jednání ani své minulé životy. Nejvyšší Osobnost Božství, nezakrytá hmotným tělem, je svědkem všech činností živé bytosti. Oba—jak živá bytost, tak Paramātmā, Nejvyšší Osobnost Božství — jsou však ātmā, duše. Jsou totožní kvalitou, ale zároveň se v mnoha ohledech od sebe liší; zvláště co se týče šesti vznešených vlastností, které má Nejvyšší Osobnost Božství v plné míře. Plné poznání znamená, že jīva-ātmā, živá bytost, musí znát jak své postavení, tak i postavení Nejvyššího. To je plné poznání.