SLOKA 21
rājovāca
sabhyāḥ śṛṇuta bhadraṁ vaḥ
sādhavo ya ihāgatāḥ
satsu jijñāsubhir dharmam
āvedyaṁ sva-manīṣitam
rājā uvāca—král začal hovořit; sabhyāḥ—oslovuje dámy a pány; śṛṇuta—laskavě naslouchejte; bhadram—štěstí; vaḥ—vaše; sādhavaḥ—všechny velké duše; ye—které; iha—zde; āgatāḥ—přítomné; satsu—ušlechtilým osobám; jijñāsubhiḥ—ten, kdo je zvídavý; dharmam—náboženské zásady; āvedyam—je třeba předložit; sva-manīṣitam—něčí závěry.
Král Pṛthu pravil: Ó vznešení členové shromáždění, nechť je vám osud příznivý! Ó velké duše, které jste se přišly zúčastnit tohoto setkání, vyslechněte prosím pozorně mou modlitbu. Ten, kdo je skutečně zvídavý, musí předložit své rozhodnutí shromáždění ušlechtilých duší.
V tomto verši je velmi důležité slovo sādhavaḥ, “všechny velké duše”. Když je někdo velký a slavný, mnoho bezohledných lidí se stane jeho nepřáteli, neboť závist je u materialistů přirozená. Na každém setkání jsou přítomní různí lidé, a proto lze předpokládat, že Mahārāja Pṛthu měl díky své velikosti v tomto shromáždění jistě několik nepřátel, přestože svůj postoj nemohli dát najevo. Mahārāja Pṛthu se ovšem zajímal o vznešené lidi, a proto nejprve oslovil všechny čestné přítomné a o závistivé se nestaral. Nevystupoval však jako královská autorita, zplnomocněná poroučet každému, neboť své prohlášení chtěl pokorně předložit shromáždění velkých mudrců a světců. Jako velký král celého světa jim mohl rozkazovat, ale byl tak pokorný, mírný a čestný, že jim svůj výrok předložil k souhlasu, aby si ujasnil své zralé rozhodnutí. Každý v tomto hmotném světě je podmíněn kvalitami hmotné přírody, a má proto čtyři nedostatky. Pṛthu Mahārāja byl sice mimo jejich vliv, ale přesto své výroky předložil k posouzení přítomným velkým duším, mudrcům a světcům jako obyčejná podmíněná duše.