SLOKA 5
śaṅkha-dundubhi-ghoṣeṇa
brahma-ghoṣeṇa cartvijām
viveśa bhavanaṁ vīraḥ
stūyamāno gata-smayaḥ
śaṅkha—lastury; dundubhi—kotle; ghoṣeṇa—jejich zvukem; brahma—védské; ghoṣeṇa—zpěvy; ca—také; ṛtvijām—kněží; viveśa—vcházel; bhavanam—do paláce; vīraḥ—král; stūyamānaḥ—uctívaný; gata-smayaḥ—bez pýchy.
Když král vcházel do paláce, zněly lastury a kotle, kněží zpívali védské mantry a profesionální přednašeči recitovali různé modlitby. Král však přes všechno toto obřadné přivítání nebyl ani v nejmenším ovlivněn.
Král nezpyšněl, přestože byl uvítán s veškerým bohatstvím. Proto se říká, že velké osobnosti, jež oplývají bohatstvím a mocí, nikdy nezpyšní; uvádí se příklad stromu obtěžkaného ovocem a květy, který nestojí pyšně vzpřímený, ale sklání se pokorně k zemi. To je známka úžasného charakteru velkých osobností.