SLOKA 42
rājovāca
kṛto me ’nugrahaḥ pūrvaṁ
hariṇārtānukampinā
tam āpādayituṁ brahman
bhagavan yūyam āgatāḥ
rājā uvāca—král řekl; kṛtaḥ—učiněná; me—mně; anugrahaḥ—bezpříčinná milost; pūrvam—kdysi; hariṇā—Nejvyšší Osobností Božství, Pánem Viṣṇuem; ārta-anukampinā—soucitný k nešťastným; tam—to; āpādayitum—aby bylo potvrzeno; brahman—ó brāhmaṇo; bhagavan — ó mocný; yūyam—vy všichni; āgatāḥ—přišli jste sem.
Král řekl: Ó mocný brāhmaṇo, Pán Viṣṇu mě kdysi obdařil Svou bezpříčinnou milostí a naznačil, že navštívíte můj dům. Nyní jste všichni přišli, abyste toto požehnání potvrdili.
Když se Pán Viṣṇu objevil v obětní aréně, kde král Pṛthu vykonával velkou oběť aśvamedha, předpověděl, že brzy přijdou Kumārové a dají králi dobré rady. Pṛthu Mahārāja si tedy vzpomněl na Pánovu bezpříčinnou milost a uvítal příchod Kumārů, kteří naplnili Pánovu předpověď. Když Pán něco předpoví, naplní Svou předpověď prostřednictvím některého ze Svých oddaných. Pán Caitanya Mahāprabhu předpověděl, že Jeho slavná jména a Hare Kṛṣṇa mahā-mantra se rozšíří do všech měst a vesnic světa a Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura a Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Prabhupāda si přáli naplnit toto velké proroctví. My nyní kráčíme v jejich stopách.
Pán Kṛṣṇa řekl Arjunovi ohledně Svých oddaných: kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati — “Ó synu Kuntī, směle vyhlas, že Můj oddaný nikdy nezanikne.” (Bg. 9.31) Pán to mohl vyhlásit Sám, ale Jeho touhou bylo použít k tomu Arjunu, a tak dvojnásobně zaručit, že Svůj slib nikdy neporuší. Pán slibuje a Jeho důvěrní oddaní Jeho slib vyplňují. Pán dává mnoho slibů pro dobro trpícího lidstva, ale přestože je tak soucitný, lidské bytosti obvykle nemají velký zájem Mu sloužit. Tento vztah se podobá vztahu mezi otcem a synem — otec má vždy na srdci dobro svého syna, i když na něj syn zapomene nebo na něho nedbá. Významné je slovo anukampinā — Pán je k pokleslým živým bytostem tak soucitný, že Sám přichází do tohoto světa pro jejich dobro.
yadā yadā hi dharmasya
glānir bhavati bhārata
abhyutthānam adharmasya
tadātmānaṁ sṛjāmy aham
“Kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženství a narůstá bezbožnost, ó potomku Bharaty, v té době Osobně sestoupím.” (Bg. 4.7)
Soucit vede Pána k tomu, aby se zjevil ve Svých různých podobách. Pán Śrī Kṛṣṇa se zjevil na této planetě ze soucitu s pokleslými dušemi; Pán Buddha se zjevil ze soucitu s nebohými zvířaty, která démoni zabíjeli, a Pán Nṛsiṁhadeva se zjevil ze soucitu s Prahlādem Mahārājem. Pán tedy chová k pokleslým duším v tomto hmotném světě takový soucit, že přichází buď Sám, nebo posílá Své oddané a služebníky, aby naplnili Jeho touhu dovést všechny tyto duše domů, zpátky k Bohu. Pán Śrī Kṛṣṇa přednesl Arjunovi Bhagavad-gītu pro dobro celé lidské společnosti. Inteligentní lidé by tedy měli se vší vážností ocenit význam tohoto hnutí pro vědomí Kṛṣṇy a plně využít pokynů Bhagavad-gīty, jak je beze změn káží Jeho čistí oddaní.