SLOKA 18
nārada uvāca
purañjanaḥ sva-mahiṣīṁ
nirīkṣyāvadhutāṁ bhuvi
tat-saṅgonmathita-jñāno
vaiklavyaṁ paramaṁ yayau
nāradaḥ uvāca—velký mudrc Nārada pravil; purañjanaḥ—král Purañjana; sva-mahiṣīm—svoji královnu; nirīkṣya—když uviděl; avadhutām—která vypadala jako potulný mnich; bhuvi—na zemi; tat—ji; saṅga—společností; unmathita—povzbuzené; jñānaḥ—jehož poznání; vaiklavyam—zmatenost; paramam—nejvyšší; yayau—získal.
Velký mudrc Nārada pokračoval: Můj milý králi Prācīnabarhi, jakmile král Purañjana uviděl svoji královnu, jak leží na zemi jako potulný mnich, byl z toho velice zmatený.
V tomto verši je zvláště důležité slovo avadhutām, neboť označuje potulného mnicha, který se nestará o své tělo. Krále Purañjanu velice zarmoutilo, že královna ležela na zemi bez matrací a náležitého oděvu. Litoval, že zanedbal svoji inteligenci a oddával se zabíjení zvířat v lese. Jinými slovy, když člověk zanedbá svoji dobrou inteligenci, propadne hříšným činnostem. Zanedbání dobré inteligence neboli vědomí Kṛṣṇy vede k tomu, že je člověk zmatený a vykonává hříšné činnosti. Když si to uvědomí, začne se kát. Toto pokání popsal Narottama dāsa Ṭhākura:
hari hari viphale janama goṅāinu
manuṣya-janama pāiyā,
rādhā-kṛṣṇa nā bhajiyā,
jāniyā śuniyā viṣa khāinu
Narottama dāsa Ṭhākura zde říká, že lituje toho, jak promarnil svůj lidský život a vědomě pil jed. Pokud člověk nežije ve vědomí Kṛṣṇy, vědomě pije jed materialistického života. Význam je takový, že když člověk přijde o svoji počestnou manželku neboli když ztratí zdravý rozum a nerozvíjí vědomí Kṛṣṇy, jistě propadne hříšným činnostem.