SLOKA 11
nalinī nālinī nāse
gandhaḥ saurabha ucyate
ghrāṇo ’vadhūto mukhyāsyaṁ
vipaṇo vāg rasavid rasaḥ
nalinī—jménem Nalinī; nālinī—jménem Nālinī; nāse—dvě nosní dírky; gandhaḥ—vůně; saurabhaḥ—Saurabha (vůně); ucyate—nazývá se; ghrāṇaḥ—čich; avadhūtaḥ—zvaný Avadhūta; mukhyā—zvaná Mukhyā (hlavní); āsyam—ústa; vipaṇaḥ—jménem Vipaṇa; vāk—řeč; rasa-vit — jménem Rasajña (odborník na ochutnávání); rasaḥ—chuť.
Dvoje dveře zvané Nalinī a Nālinī představují dvě nosní dírky a město zvané Saurabha představuje vůni. Společník označený jako Avadhūta je čich. Dveře zvané Mukhyā jsou ústa, Vipaṇa je řeč a Rasajña je chuť.
Slovo avadhūta znamená “zcela svobodný”. Když někdo dosáhne stádia avadhūta, nepodléhá již žádným pravidlům a předpisům. Může si dělat, co chce. Toto stádium avadhūta odpovídá vzduchu, který nehledí na žádné překážky. V Bhagavad-gītě (6.34) je řečeno:
cañcalaṁ hi manaḥ kṛṣṇa
pramāthi balavad dṛḍham
tasyāhaṁ nigrahaṁ manye
vāyor iva suduṣkaram
“Mysl je neklidná, bouřlivá, vzpurná a velice silná, ó Kṛṣṇo. Zdá se mi, že zkrotit ji je těžší než ovládnout vítr.”
Stejně jako nelze ovládnout vzduch nebo vítr, tak i dvě nosní dírky, které se nacházejí na jednom místě, si volně užívají čichových vjemů. Ústa zase pomocí jazyka neustále vychutnávají různé druhy lahodných pokrmů.