SLOKA 78
yadākṣaiś caritān dhyāyan
karmāṇy ācinute ’sakṛt
sati karmaṇy avidyāyāṁ
bandhaḥ karmaṇy anātmanaḥ
yadā—když; akṣaiḥ—smysly; caritān—vychutnávané požitky; dhyāyan—myslí na; karmāṇi—činnosti; ācinute—vykonává; asakṛt—vždy; sati karmaṇi—když pokračuje hmotné jednání; avidyāyām—pod vlivem iluze; bandhaḥ—spoutanost; karmaṇi—v činnostech; anātmanaḥ—hmotného těla.
Dokud toužíme po smyslovém požitku, vytváříme hmotné činnosti. Když živá bytost jedná v hmotném prostředí, užívá si smyslů, a když si užívá smyslů, vytváří další řetězec hmotných činností. Takto je chycena do pasti a stává se podmíněnou duší.
V jemném těle si vytváříme mnoho plánů na smyslový požitek, které se zaznamenávají v naší mysli jako bīja, kořen plodonosných činností. Podmíněná živá bytost vytváří jedno tělo za druhým, což se nazývá karma-bandhana. V Bhagavad-gītě (3.9) je to vysvětleno: yajñārthāt karmaṇo 'nyatra loko 'yaṁ karma-bandhanaḥ — jednáme-li pouze pro uspokojení Viṣṇua, nejsme poutáni hmotnými činnostmi, ale jednáme-li jinak, poutá nás jedna hmotná činnost za druhou. Za těchto okolností se rozumí, že si myšlením, cítěním a chtěním vytváříme řadu budoucích hmotných těl. Slovy Bhaktivinoda Ṭhākura: anādi karama-phale, paḍi' bhavārṇava-jale. Pád živé bytosti do oceánu karma-bandhany je výsledkem jejích minulých hmotných činností. Místo toho, abychom se vrhli do oceánu hmotných činností, bychom měli hmotné činnosti používat pouze pro udržení těla a duše pohromadě a zbytek času věnovat transcendentální láskyplné službě Pánu. Tak se můžeme zbavit reakcí za hmotné činnosti.