SLOKA 15
tadaiva tasmin ninado ’tibhīṣaṇo
babhūva yenāṇḍa-kaṭāham asphuṭat
yaṁ vai sva-dhiṣṇyopagataṁ tv ajādayaḥ
śrutvā sva-dhāmātyayam aṅga menire
tadā—tehdy; eva—právě; tasmin—uvnitř (sloupu); ninadaḥ—zvuk; ati-bhīṣaṇaḥ—hrůzostrašný; babhūva—byl; yena—jehož působením; aṇḍa-kaṭāham—obal vesmíru; asphuṭat—zdálo se, že praská; yam—který; vai—skutečně; sva-dhiṣṇya-upagatam—dosahující jejich sídel; tu — ale; aja-ādayaḥ—polobozi v čele s Pánem Brahmou; śrutvā—když slyšeli; sva-dhāma-atyayam—zkáza jejich sídel; aṅga—můj milý Yudhiṣṭhire; menire—mysleli si.
Můj milý Yudhiṣṭhire, tehdy se ze sloupu ozval strašlivý zvuk — zdálo se, že jeho silou puká obal vesmíru. Dospěl i k sídlům polobohů, jako je Pán Brahmā, kteří si mysleli: “Naše planety postihuje zkáza!”
Tak jako my někdy dostaneme velký strach při zaslechnutí hromu a může nás napadnout, že naše domy budou zničeny, i velcí polobozi, jako je Pán Brahmā, se báli, když slyšeli hřmění vycházející ze sloupu před Hiraṇyakaśipuem.