SLOKA 22
te ṛtvijo yajamānaḥ sadasyā
hata-tviṣo vāmana-tejasā nṛpa
sūryaḥ kilāyāty uta vā vibhāvasuḥ
sanat-kumāro ’tha didṛkṣayā kratoḥ
te—všichni; ṛtvijaḥ—knězi; yajamānaḥ—jakož i Bali Mahārāja, na jehož pokyn konali yajñu; sadasyāḥ—všichni členové shromáždění; hata- tviṣaḥ—připraveni o svůj osobní jas; vāmana-tejasā—jasnou září Pána Vāmany; nṛpa—ó králi; sūryaḥ—Slunce; kila—zdali; āyāti—přichází; uta vā—nebo; vibhāvasuḥ—bůh ohně; sanat-kumāraḥ—Kumāra známý jako Sanat-kumāra; atha—nebo; didṛkṣayā—který chce vidět; kratoḥ — obětní obřad.
Ó králi, Vāmanadevova jasná záře připravila kněze spolu s Balim Mahārājem a všemi členy shromáždění o jejich jas. Začali se proto jeden druhého ptát, zda to přichází bůh Slunce, Sanat-kumāra nebo bůh ohně osobně shlédnout obětní obřad.