KAPITOLA DVACÁTÁ
Bali Mahārāja předává vesmír
Obsah dvacáté kapitoly je následující: Přestože Bali Mahārāja věděl, že ho Pán Vāmanadeva podvádí, daroval Mu vše. Pán poté zvětšil své tělo a přijal gigantickou podobu Viṣṇua.
Bali Mahārāja vyslechl Śukrācāryovu instruktivní radu a na chvíli se zamyslel. Jelikož povinností hospodáře je dodržovat zásady náboženství, hospodářského rozvoje a smyslového požitku, nepřipadalo mu správné zrušit slib, který brahmacārīnovi dal. Lhát nebo nedodržet slib daný brahmacārīnovi není nikdy dobré, protože lhaní je tou nejhříšnější činností. Každý by se měl obávat reakcí, které mu mohou následovat, neboť matka Země nesnese tíhu hříšného lháře. Rozšiřování království či území vlastní říše je dočasné, a pokud nepřinese prospěch obyvatelstvu, nemá žádnou cenu. Dříve všichni významní králové a vládci vždy rozšiřovali svá panství s ohledem na blaho obyčejných lidí. Někdy při těchto taženích pro blaho obyvatelstva významní muži obětovali i svůj život. Říká se, že ten, kdo se proslavil svým jednáním, žije stále a nikdy neumírá. Kṣatriya by tedy měl žít pro slávu, neboť tak nic neztratí, ani kdyby přitom zchudl. Bali Mahārāja si říkal, že i kdyby tento brahmacārī, Vāmanadeva, byl Pán Viṣṇu a jeho milodar by přijal a pak ho ještě zajal, Bali by Mu to přesto nevyčítal. Po zvážení všech těchto okolností Bali Mahārāja nakonec daroval vše, co měl.
Pán Vāmanadeva se potom okamžitě zvětšil do vesmírného těla. Jeho milostí mohl Bali Mahārāja vidět, že Pán prostupuje vším a že vše spočívá v Jeho těle. Viděl Pána Vāmanadeva jako nejvyššího Viṣṇua, s helmicí, žlutými šaty, znakem Śrīvatsa, drahokamem Kaustubha, květinovou girlandou a ozdobami po celém těle. Pán postupně pokryl povrch celého světa a zvětšením svého těla pokryl celé nebe. Rukama pokryl všechny strany a svým druhým krokem zabral celý vyšší planetární systém. Nezbylo tedy žádné prázdné místo, kam by mohl umístit svůj třetí krok.
SLOKA 1: Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó králi Parīkṣite, když Bali Mahārāja dostal od svého duchovního mistra, rodinného kněze Śukrācāryi, tuto radu, na chvíli se odmlčel a pak mu po důkladné rozvaze odpověděl.
SLOKA 2: Bali Mahārāja řekl: Prohlásil jsi, že náboženská zásada, která nenarušuje hospodářský rozvoj, smyslový požitek, slávu a způsob získávání živobytí, je pravou povinností hospodáře. Také si myslím, že tato náboženská zásada je správná.
SLOKA 3: Jsem vnuk Mahārāje Prahlāda. Jak bych mohl z chamtivosti vzít zpět svůj slib, když jsem již řekl, že Mu tuto zemi dám? Jak bych se mohl zachovat jako obyčejný podvodník, a zvláště vůči brāhmaṇovi?
SLOKA 4: Nic není hříšnějšího než prolhanost. Matka Země proto jednou řekla: “Unesu jakékoliv břemeno kromě lháře.”
SLOKA 5: Nebojím se pekla, chudoby, oceánu neštěstí, ztráty postavení a ani samotné smrti, jako se bojím podvedení brāhmaṇy.
SLOKA 6: Můj pane, ty také víš, že v době smrti se vlastník musí rozloučit se vším hmotným bohatstvím tohoto světa. Pokud se tedy brāhmaṇa Vāmanadeva nespokojí s dary, které dostal, proč Ho nepotěšit bohatstvím, o které stejně každý přijde, až nastane smrt?
SLOKA 7: Dadhīci, Śibi a mnoho dalších vznešených osobností byli ochotni obětovat dokonce i své životy pro blaho obyčejných lidí. To je svědectví historie. Proč bych tedy neměl darovat tuto bezvýznamnou zemi? Jaký vážný argument hovoří proti tomu?
SLOKA 8: Ó nejlepší z brāhmaṇů, tento svět jistě skýtal požitek významným démonským králům, kteří se nikdy nezdráhali bojovat, ale čas jim vzal vše, kromě slávy, ve které žijí dál. Více než o cokoliv jiného je tedy třeba usilovat o dobrou pověst.
SLOKA 9: Ó nejlepší z brāhmaṇů, mnoho mužů, kteří se nebáli boje, položilo život na bojišti, ale jen málokdo získal tu vzácnou příležitost s vírou darovat svůj nahromaděný majetek světci, jenž vytváří svatá místa.
SLOKA 10: Když dobročinný a milostivý člověk dá milodar, prospěje to i jemu; zvláště když obdaruje osobu, jako jsi ty. Z toho důvodu musím tomuto malému brahmacārīnovi dát jakýkoliv milodar, o který mě požádá.
SLOKA 11: Ó velký mudrci, světci, jako jsi ty, kteří dokonale znají védské principy konání různých obřadů a obětí, za všech okolností uctívají Pána Viṣṇua. Ať už tedy Pán Viṣṇu přichází, aby mi dal veškerá požehnání, nebo aby mě zničil jako nepřítele, musím splnit Jeho nařízení a bez váhání Mu dát požadované území.
SLOKA 12: I když je to samotný Pán Viṣṇu, ze strachu přijal podobu brāhmaṇy, aby ke mně přišel žebrat. Jelikož ze sebe takto učinil brāhmaṇu, pak ani kdyby mě bezbožně zajal, nebo dokonce i zabil, nebudu se mstít, přestože je mým nepřítelem.
SLOKA 13: Je-li tento brāhmaṇa skutečně Pán Viṣṇu, který je uctíván védskými hymny, nikdy se nebude chtít vzdát svého věhlasu; buď padne mnou zabit, nebo v boji zabije mě.
SLOKA 14: Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Bali Mahārāja byl tak velkodušný a neochvějný ve své čestnosti, že místo aby ctil pokyny svého duchovního mistra, chtěl se jeho nařízení vzepřít. Duchovní mistr Śukrācārya proto na popud Nejvyšší Osobnosti Božství svého vznešeného žáka proklel.
SLOKA 15: Ačkoliv nemáš žádné poznání, stal ses takzvaným učencem a opovažuješ se být tak drzý, že neposloucháš mé nařízení. Za tuto svoji neposlušnost brzy přijdeš o veškeré bohatství.
SLOKA 16: Śukadeva Gosvāmī pak pokračoval: Dokonce ani poté, co ho proklel jeho vlastní duchovní mistr, vznešený Bali Mahārāja nepolevil ve svém odhodlání. Proto, jak je obyčejem, nejprve obětoval Vāmanadevovi vodu, a pak Mu daroval zemi, kterou Mu slíbil.
SLOKA 17: Pak se dostavila Baliho manželka Vindhyāvali, ozdobená náhrdelníkem z perel, a nechala přinést velkou zlatou nádobu plnou vody pro uctívání Pána omytím Jeho nohou.
SLOKA 18: Bali Mahārāja, který uspořádal uctívání Pána Vāmanadeva, s radostí omyl Pánovy lotosové nohy a použitou vodou si pak pokropil hlavu, neboť tato voda osvobozuje celý vesmír.
SLOKA 19: Obyvatelé vyššího planetárního systému — polobozi, Gandharvové, Vidyādharové, Siddhové a Cāraṇové — byli velmi potěšeni Baliho přímočarostí a upřímným jednáním, chválili ho pro jeho vlastnosti a zasypávali ho milióny květů.
SLOKA 20: Gandharvové, Kimpuruṣové a Kinnarové neustále rozeznívali tisíce kotlů a trumpet a jásavě zpívali. Prohlašovali: “Jak vznešená osoba je Bali Mahārāja a jak obtížný úkol splnil! Přestože věděl, že Pán Viṣṇu straní jeho nepřátelům, dal Mu celé tři světy jako milodar.”
SLOKA 21: Nekonečný Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž přijal podobu Vāmany, se pak prostřednictvím hmotné energie začal zvětšovat, dokud vše ve vesmíru nebylo obsaženo v Jeho těle; jak země, tak planetární soustavy, nebe, všechny strany, různé díry ve vesmíru, moře, oceány, ptáci, zvěř, lidské bytosti, polobozi a velcí světci.
SLOKA 22: Bali Mahārāja společně se všemi knězi, ācāryi a členy shromáždění spatřil vesmírné tělo Nejvyšší Osobnosti Božství, oplývající šesti druhy bohatství. Toto tělo obsahovalo celý vesmír, včetně všech hrubohmotných prvků, smyslů, smyslových předmětů, mysli, inteligence a falešného ega, živých bytostí různých druhů a akcí a reakcí tří kvalit hmotné přírody.
SLOKA 23: Poté Bali Mahārāja, který seděl na trůně krále Indry, spatřil nižší planetární soustavy, jako je Rasātala, na chodidlech vesmírné podoby Pána. Na Jeho nártech viděl zemský povrch, na lýtkách všechny hory, na kolenech různé ptáky a na Jeho stehnech různé druhy vzduchu.
SLOKA 24: Pod šaty Pána, který jedná úžasným způsobem, Bali Mahārāja viděl večerní soumrak. Na Jeho přirození viděl Prajāpatie a na bocích spatřil sám sebe se svými důvěrnými společníky. Viděl nebe na Pánově pupku, sedm oceánů na Jeho pase a všechny hvězdné galaxie na Jeho prsou.
SLOKA 25-29: Můj milý králi, u srdce Pána Murāriho viděl náboženství, na hrudi příjemná slova a pravdomluvnost, v mysli Měsíc, na prsou bohyni štěstí s lotosem v ruce, na krku všechny Védy a zvukové vibrace, na pažích všechny polobohy v čele s králem Indrou, na obou uších všechny světové strany, na hlavě vyšší planetární soustavy, na vlasech mraky, v nosních dírkách vítr, v očích Slunce a v ústech oheň. Z Pánových slov se linuly všechny védské mantry, na Jeho jazyku přebýval Varuṇadeva, polobůh vládnoucí vodám, na Jeho obočí spočívaly usměrňující zásady a na víčkách den a noc. (Když měl otevřené oči, byl den, a když byly zavřené, byla noc.) Na Jeho čele sídlil hněv a na rtech chamtivost. Ó králi, Jeho dotek obsahoval smyslné touhy, semeno všechny vody, na Jeho zádech setrvávala bezbožnost a v Jeho obdivuhodných činnostech či krocích planul obětní oheň. V Jeho stínu spočívala smrt, v úsměvu se projevovala iluzorní energie a v chlupech Jeho těla rostly všechny léčivé byliny a rostliny. V Jeho žilách proudily všechny řeky, na nehtech spočívaly veškeré kameny, v Jeho inteligenci sídlil Pán Brahmā, polobozi a velcí světci a po celém Jeho těle a v Jeho smyslech byly rozptýlené všechny živé bytosti, pohyblivé i nehybné. Tak Bali Mahārāja viděl v gigantickém těle Pána vše.
SLOKA 30: Ó králi, když všichni démoni, stoupenci Mahārāje Baliho, spatřili vesmírnou podobu Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který ve svém těle obsáhl vše, když v Jeho ruce viděli disk známý jako Sudarśana cakra, jenž vytváří nesnesitelný žár, a když slyšeli dunivý zvuk Jeho luku, jejich srdce zachvátila úzkost.
SLOKA 31: Zjevila se Pánova lastura zvaná Pāñcajanya, která vydávala zvuky podobné hřmění v mracích, mocný kyj Kaumodakī, meč jménem Vidyādhara se štítem ozdobeným stovkami skvrn podobných měsícům a také Akṣayasāyaka, nejlepší z toulců, a začaly se společně k Pánovi modlit.
SLOKA 32-33: Tito společníci, vedení Sunandou a dalšími předními pobočníky a doprovázeni všemi vládnoucími božstvy různých planet, pronášeli modlitby k Pánovi, jenž měl na sobě zářící helmici, náramky a třpytivé náušnice ve tvaru ryb. Na Jeho hrudi se skvěl chomáč chlupů zvaný Śrīvatsa a transcendentální drahokam jménem Kaustubha. Byl oblečený ve žlutých šatech, opásaný pásem a ozdobený květinovou girlandou, kolem které poletovaly včely. Když se Nejvyšší Pán, jenž koná podivuhodné činy, takto projevil, ó králi, jedním krokem pokryl celý povrch Země, svým tělem pokryl nebe a svými pažemi všechny strany.
SLOKA 34: Když Pán provedl svůj druhý krok, pokryl nebeské planety. A pak už nezbývala ani jediná píď pro třetí krok, protože Pánova noha se prodlužovala výše a výše, nad Maharloku, Janaloku, Tapoloku a dokonce i nad Satyaloku.