SLOKA 24
tasyāṁsa-deśa uśatīṁ nava-kañja-mālāṁ
mādyan-madhuvrata-varūtha-giropaghuṣṭām
tasthau nidhāya nikaṭe tad-uraḥ sva-dhāma
savrīḍa-hāsa-vikasan-nayanena yātā
tasya—Jeho (Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství); aṁsa-deśe—na ramena; uśatīm—krásnou; nava—čerstvou; kañja-mālām—lotosovou girlandu; mādyat—poblouzněných; madhuvrata-varūtha—čmeláků; girā — se zvuky; upaghuṣṭām—obklopenou jejich bzučením; tasthau—zůstala; nidhāya—poté, co pověsila girlandu; nikaṭe—nablízku; tat-uraḥ—Pánova hruď; sva-dhāma—její skutečné útočiště; sa-vrīḍa-hāsa—se stydlivým úsměvem; vikasat—zářícíma; nayanena—očima; yātā—takto stojící.
Bohyně štěstí přistoupila k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství, a na ramena Mu pověsila girlandu z čerstvých lotosových květů, kterou obletovali čmeláci, hledající med. S očekáváním, že získá místo na hrudi Pána, pak se stydlivým úsměvem na tváři zůstala stát po Jeho boku.