SLOKA 30
tataḥ prajā vīkṣya patiṁ cirāgataṁ
didṛkṣayotsṛṣṭa-gṛhāḥ striyo narāḥ
āruhya harmyāṇy aravinda-locanam
atṛpta-netrāḥ kusumair avākiran
tataḥ—poté; prajāḥ—občané; vīkṣya—pohledem; patim—krále; cira- āgatam—který se navrátil po dlouhém čase; didṛkṣayā—dychtící vidět; utsṛṣṭa-gṛhāḥ—opustili svá obydlí; striyaḥ—ženy; narāḥ—muži; āruhya — vystupující na střechy; harmyāṇi—velkých paláců; aravinda-locanam — Pána Rāmacandru, jehož oči připomínající okvětní lístky lotosu; atṛpta- netrāḥ—jejichž oči nebyly zcela nasycené; kusumaiḥ—květy; avākiran — zasypávali Pána.
Potom občané, muži i ženy, velmi dychtiví Pána spatřit, jelikož Ho dlouhou dobu neviděli, opustili své domovy a vystoupili na střechy paláců. Ještě stále se nemohli dosyta vynadívat na obličej Pána Rāmacandry s lotosovýma očima a zasypávali Ho květy.