SLOKA 12
yaj-jala-sparśa-mātreṇa
brahma-daṇḍa-hatā api
sagarātmajā divaṁ jagmuḥ
kevalaṁ deha-bhasmabhiḥ
yat-jala—jejíž voda; sparśa-mātreṇa—jen pouhým dotekem; brahma- daṇḍa-hatāḥ—ti, kdo byli ztraceni kvůli urážce duchovního já (brahma); api—ačkoliv; sagara-ātmajāḥ—synové Sagary; divam—na nebeské planety; jagmuḥ—odebrali se; kevalam—pouze; deha-bhasmabhiḥ—zbývajícím popelem z jejich spálených těl.
Synové Mahārāje Sagary urazili velkou osobnost, a proto vzrostla teplota jejich těl a shořeli na popel. Stačilo však, aby se jich dotkla voda Gangy, a všichni se mohli odebrat na nebeské planety. Co potom platí o těch, kdo používají vodu matky Gangy k tomu, aby ji uctívali?
Matka Ganga je uctívána svou vlastní vodou: oddaný z ní nabere trochu vody a obětuje ji Ganze nazpátek. Matka Ganga nic neztrácí, když oddaný tuto vodu nabírá, a nepřibyde, když ji dostane zpátky, ale ten, kdo ji uctívá, z toho má prospěch. Podobně oddaný Pána Mu s oddaností obětuje patraṁ puṣpaṁ phalaṁ toyam-lístek, květ, ovoce či vodu—ale vše včetně těchto věcí již Pánu patří, a proto není čeho se zříkat nebo co přijímat. Člověk musí jednoduše využít procesu bhakti, neboť jeho následováním nejenže nic neztratí, ale navíc získá přízeň Nejvyšší Osoby.