SLOKA 23-24
rakṣaḥ-kṛtaṁ tad viditvā
cakre dvādaśa-vārṣikam
so ’py apo-’ñjalim ādāya
guruṁ śaptuṁ samudyataḥ
vārito madayantyāpo
ruśatīḥ pādayor jahau
diśaḥ kham avanīṁ sarvaṁ
paśyañ jīvamayaṁ nṛpaḥ
rakṣaḥ-kṛtam—spácháno jen oním Rākṣasou; tat—toto předložení lidského masa; viditvā—když pak pochopil; cakre—(Vasiṣṭha) prováděl; dvādaśa-vārṣikam—dvanáct let askeze pro odčinění; saḥ—Saudāsa; api — také; apaḥ-añjalim—vodu do dlaně; ādāya—beroucí; gurum—svého duchovního učitele Vasiṣṭhu; śaptum—proklít; samudyataḥ—chystal se; vāritaḥ—bylo mu zakázáno; madayantyā—jeho ženou, které se rovněž říkalo Madayantī; apaḥ—vodu; ruśatīḥ—posílenou recitováním mantry; pādayoḥ jahau—vychrstl na své nohy; diśaḥ—všechny strany; kham—na nebi; avanīm—na povrchu země; sarvam—všude; paśyan—vidící; jīva- mayam—plné živých bytostí; nṛpaḥ—král.
Jakmile Vasiṣṭha zjistil, že mu lidské maso podal onen Rākṣasa a nikoliv král, podstoupil dvanáct let askeze, aby se očistil za to, že proklel nevinného krále. Mezitím král Saudāsa nabral dlaň plnou vody a pronesl śapa-mantru, a tak se připravil proklít Vasiṣṭhu, ale jeho žena Madayantī mu to zakázala. Král potom viděl, že všech deset stran, nebe a povrch Země jsou plné živých bytostí.