Sloka 14.8
tamas tv ajñāna-jaṁ viddhi
mohanaṁ sarva-dehinām
pramādālasya-nidrābhis
tan nibadhnāti bhārata
tamaḥ — kvalita nevědomosti; tu — ale; ajñāna-jam — pocházející z nevědomosti; viddhi — věz; mohanam — iluze; sarva-dehinām — všech vtělených bytostí; pramāda — pomateností; ālasya — apatií; nidrābhiḥ — spánkem; tat — ta; nibadhnāti — poutá; bhārata — ó synu Bharaty.
Věz, synu Bharaty, že kvalita temnoty, zrozená z nevědomosti, je tím, co uvádí všechny vtělené živé bytosti do stavu iluze. Způsobuje pomatenost, lenost a spánek, kterými je pak podmíněná duše spoutaná.
V tomto verši je velice důležité použití slova tu. Vyjadřuje, že kvalita nevědomosti vytváří pro vtělenou duši velmi podivný stav. Je pravým opakem kvality dobra. Pod vlivem kvality dobra může člověk díky rozvinutému poznání chápat, co je co. S kvalitou nevědomosti je to právě naopak. Pod jejím vlivem se každý pomátne, a blázen nerozpozná, co je co. Místo aby dělal pokrok, upadá. Definice kvality nevědomosti je uvedená ve védských textech: vastu-yāthātmya-jñānāvarakaṁ viparyaya-jñāna-janakaṁ tamaḥ – pod vlivem nevědomosti člověk nechápe, jak se věci mají. Každý například vidí, že jeho děd zemřel, a že on sám tedy také zemře; člověk je smrtelný. Děti, které zplodí, také zemřou. Smrti se nikdo nevyhne. Přesto lidé bláznivě hromadí peníze a ve dne v noci těžce pracují, aniž by se starali o věčnou duši. To je šílenství. Ve své šílenosti nemají zájem rozvíjet duchovní poznání. Jsou velice líní. Když jim někdo nabízí přístup k duchovnímu poznání, příliš je to nezajímá. Ani nejsou tak aktivní jako lidé ovládaní kvalitou vášně. Dalším příznakem člověka ovládaného kvalitou nevědomosti je, že spí víc, než je zapotřebí. Šest hodin spánku běžně stačí, ale člověk pod vlivem nevědomosti spí aspoň deset nebo dvanáct hodin denně. Je pořád zkroušený a závislý na omamných látkách a spánku. To jsou příznaky člověka podmíněného kvalitou nevědomosti.