Sloka 18.30
pravṛttiṁ ca nivṛttiṁ ca
kāryākārye bhayābhaye
bandhaṁ mokṣaṁ ca yā vetti
buddhiḥ sā pārtha sāttvikī
pravṛttim — konání; ca — také; nivṛttim — nekonání; ca — a; kārya — co se má dělat; akārye — a co se nemá dělat; bhaya — strach; abhaye — a nepřítomnost strachu; bandham — spoutanost; mokṣam — osvobození; ca — a; yā — to, které; vetti — zná; buddhiḥ — pochopení; sā — to; pārtha — ó synu Pṛthy; sāttvikī — pod vlivem kvality dobra.
Pochopení, díky kterému člověk ví, co se má a nemá dělat, čeho je třeba se bát a čeho ne, co poutá a co osvobozuje, spadá do kvality dobra, synu Pṛthy.
Jednání podle pokynů písem se nazývá pravṛtti neboli „to, co se má dělat“. A činnosti, které nejsou takto nařízené, se dělat nemají. Ten, kdo nezná tato nařízení, se zaplétá do činů a jejich následků, ale pochopení založené na rozlišování za použití inteligence se řadí ke kvalitě dobra.