Sloka 4.18
karmaṇy akarma yaḥ paśyed
akarmaṇi ca karma yaḥ
sa buddhimān manuṣyeṣu
sa yuktaḥ kṛtsna-karma-kṛt
karmaṇi — v činu; akarma — nečin; yaḥ — ten, kdo; paśyet — spatřuje; akarmaṇi — v nečinu; ca — také; karma — čin konaný s touhou po plodech; yaḥ — ten, kdo; saḥ — on; buddhi-mān — je inteligentní; manuṣyeṣu — v lidské společnosti; saḥ — on; yuktaḥ — je v transcendentálním postavení; kṛtsna-karma-kṛt — i když jedná nejrůznějším způsobem.
Ten, kdo vidí nečin v činu a čin v nečinu, je inteligentní mezi lidmi, a třebaže se věnuje všemožným činnostem, setrvává v transcendentálním postavení.
Ten, kdo jedná s vědomím Kṛṣṇy, přirozeně není spoutaný karmou. Všechno dělá pro Kṛṣṇu, a proto mu jeho činnosti nepřinášejí radost ani utrpení. Je tedy inteligentním členem lidské společnosti, i když se pro Kṛṣṇu věnuje činnostem všeho druhu. Akarma znamená „jednání, které nenese následky“. Impersonalista zanechává plodonosných činností ze strachu, aby mu nestavěly překážky do cesty seberealizace, ale personalista správně porozuměl svému postavení věčného služebníka Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto se zapojuje do činností spojených s vědomím Kṛṣṇy. Jelikož všechno dělá pro Kṛṣṇu, prožívá při této službě jenom transcendentální štěstí. Tomu se říká jednání bez touhy po osobním smyslovém požitku. Pokud člověk jedná s vědomím, že je věčným služebníkem Kṛṣṇy, chrání ho to před všemi druhy následků, které činnosti přinášejí.