Sloka 4.40
ajñaś cāśraddadhānaś ca
saṁśayātmā vinaśyati
nāyaṁ loko ’sti na paro
na sukhaṁ saṁśayātmanaḥ
ajñaḥ — hlupák, který nezná standardní písma; ca — a; aśraddadhānaḥ — bez víry ve zjevená písma; ca — také; saṁśaya — pochybující; ātmā — člověk; vinaśyati — poklesne zpátky; na — nikdy; ayam — v tomto; lokaḥ — světě; asti — je; na — ani; paraḥ — v příštím životě; na — ne; sukham — štěstí; saṁśaya — pochybujícího; ātmanaḥ — člověka.
Ale lidé, kteří jsou nevědomí a bez víry, kteří pochybují o zjevených písmech, nemohou nabýt vědomí Boha a poklesnou. Nečeká je štěstí v tomto světě ani v příštím.
Z velkého množství standardních a autoritativních zjevených písem je Bhagavad-gītā nejlepší. Lidé, kteří žijí téměř na úrovni zvířat, nevěří standardním zjeveným písmům nebo je neznají; a jiní sice zjevená písma znají nebo z nich dovedou i citovat, ale ve skutečnosti nemají víru v jejich slova. A další sice možná věří v písma, jako je Bhagavad-gītā, ale nevěří v Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇu a neuctívají Ho. Takoví lidé nemohou mít vztah k vědomí Kṛṣṇy a čeká je pád. Ti z výše uvedených, kteří jsou bez víry a neustále plní pochyb, nedělají žádný pokrok. Lidé, kteří nevěří v Boha a Jeho zjevené slovo, se nesetkají s ničím dobrým v tomto ani v příštím světě. Nemohou vůbec okusit štěstí. Člověk by tedy měl následovat zásady zjevených písem s vírou a tak dospět k poznání. Toto poznání mu pomůže dosáhnout transcendentální úrovně duchovního porozumění. Pochybující lidé nemají přístup k duchovnímu osvobození. Je třeba kráčet ve stopách velkých ācāryů z učednické posloupnosti a tak dojít k úspěchu.