Sloka 1.45
yadi mām apratīkāram
aśastraṁ śastra-pāṇayaḥ
dhārtarāṣṭrā raṇe hanyus
tan me kṣema-taraṁ bhavet
yadi — i když; mām — mě; apratīkāram — bez odporu; aśastram — beze zbraní; śastra-pāṇayaḥ — ti se zbraní v ruce; dhārtarāṣṭrāḥ — synové Dhṛtarāṣṭry; raṇe — na bojišti; hanyuḥ — mohou zabít; tat — to; me — pro mě; kṣema-taram — lepší; bhavet — bylo by.
Bylo by pro mě lépe, kdyby mne Dhṛtarāṣṭrovi synové se zbraněmi v rukách zabili na bojišti neozbrojeného, aniž bych se bránil.
Podle bojových zásad kṣatriyů je zvykem, že na neozbrojeného nepřítele a na toho, kdo nechce bojovat, se neútočí. Arjuna se však rozhodl, že nebude bojovat, i kdyby ho v takovém stavu nepřítel přesto napadl. V této chvíli ho nezajímalo, jak dalece byli jeho protivníci odhodlaní k boji. To vše svědčí o tom, že měl dobré srdce, což je přirozené pro velkého oddaného Pána.