Sloka 10.17
kathaṁ vidyām ahaṁ yogiṁs
tvāṁ sadā paricintayan
keṣu keṣu ca bhāveṣu
cintyo ’si bhagavan mayā
katham — jak; vidyām aham — mám znát; yogin — svrchovaný mystiku; tvām — Tebe; sadā — vždy; paricintayan — myslící na; keṣu — v jakých; keṣu — v jakých; ca — také; bhāveṣu — projevech; cintyaḥ asi — máš být vzpomínán; bhagavan — ó Nejvyšší; mayā — mnou.
Ó Kṛṣṇo, svrchovaný mystiku, řekni mi prosím, jak na Tebe mám pořád myslet a jak Tě mám znát? Ó Nejvyšší Osobnosti Božství, v jakých podobách si Tě má člověk připomínat?
Jak je uvedeno v jedné z předchozích kapitol, Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je zahalený svou yoga-māyou. Nikdo Ho nevidí, kromě oddaných a odevzdaných duší. Arjuna je už přesvědčený, že jeho přítel Kṛṣṇa je Nejvyšší Pán, ale chce znát obecný postup, jak může všeprostupujícího Pána poznat obyčejný člověk. Obyčejní lidé včetně démonů a ateistů nemohou Kṛṣṇu znát, protože Ho střeží Jeho energie yoga-māyā. Arjuna se tedy ptá v jejich prospěch. Pokročilému oddanému nejde jen o to, aby sám znal pravdu, ale aby ji znal celý svět. Arjuna je vaiṣṇava, oddaný, a tak chce milostivě zpřístupnit obyčejnému člověku pochopení všeprostupující povahy Nejvyššího Pána. Záměrně používá pro Kṛṣṇu oslovení yogin, protože Śrī Kṛṣṇa je Pánem vnitřní energie, yoga-māyi, která Ho pro obyčejné lidi buď zahaluje, nebo odhaluje. Obyčejný člověk, který Kṛṣṇu nemiluje, na Něho nemůže pořád myslet, a proto musí myslet na něco hmotného. Arjuna bere ohled na to, jak uvažují materialističtí lidé tohoto světa. Slova keṣu keṣu ca bhāveṣu se vztahují na hmotnou přírodu (bhāva znamená „hmotné věci“). Jelikož nechápeme Kṛṣṇu v duchovním smyslu, doporučuje se nám soustředit mysl na hmotné věci a snažit se vidět, jak se Kṛṣṇa projevuje v jejich zastoupení.