Sloka 10.27
uccaiḥśravasam aśvānāṁ
viddhi mām amṛtodbhavam
airāvataṁ gajendrāṇāṁ
narāṇāṁ ca narādhipam
uccaiḥśravasam — Uccaiḥśravu; aśvānām — mezi koňmi; viddhi — znej; mām — Mě; amṛta-udbhavam — který vzešel ze stloukání oceánu; airāvatam — Airāvatu; gaja-indrāṇām — z majestátních slonů; narāṇām — mezi lidskými bytostmi; ca — a; nara-adhipam — krále.
Z koní jsem Uccaiḥśravā, který vzešel ze stloukání oceánu na nektar. Z majestátních slonů jsem Airāvata a z lidí jsem král.
Oddaní polobozi jednou společně s démony (asury) stloukali oceán, z čehož vznikl nektar i jed. Jed vypil Pán Śiva a z nektaru vzešlo mnoho bytostí, mezi nimi kůň Uccaiḥśravā a slon Airāvata. Obě tato zvířata pocházejí z nektaru, a proto mají zvláštní význam a obě zastupují Kṛṣṇu.
Mezi lidskými bytostmi je zástupcem Kṛṣṇy král, protože Kṛṣṇa udržuje celý vesmír a králové, dosazovaní na trůn na základě božských schopností, udržují svá království. Králové, jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira, Mahārāja Parīkṣit a Pán Rāma, byli ctnostní vládci, kteří pořád mysleli na blaho obyvatel svých zemí. Védská literatura mluví o králi jako o představiteli Boha na Zemi. V tomto věku, kdy se zanedbávají náboženské zásady, však nastal úpadek monarchie, a nakonec se od ní upustilo. Lidé ale byli za vlády spravedlivých králů minulosti šťastnější než dnes.